Operátoři nesmějí uchovávat data o komunikaci

Právní úprava preventivního uchovávání údajů o internetové a telefonické komunikaci je protiústavní. Spornou část zákona a celou prováděcí vyhlášku zrušil Ústavní soud. Takzvané provozní a lokalizační údaje o uskutečněné komunikaci dosud museli uchovávat operátoři a poskytovatelé internetu a na vyžádání je předávali policii a zpravodajským službám.

Ústavní soud potvrdil názory, že norma nepřiměřeně zasahuje do soukromí lidí a chybí v ní mantinely a přesná pravidla pro využívání nashromážděných informací. "Dále je třeba napadené úpravě vytknout, že dotčení jednotlivci nedisponují dostatečnými zárukami proti riziku zneužití údajů a svévole," uvedla v nálezu soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová. Ústavní soudci rozhodli jednomyslně.

Shromažďování údajů se podle soudu dotýká "obrovského a nepředvídatelného" počtu lidí. Proto je nutné klást na zákonnou úpravu co nejpřísnější měřítka. Těmto požadavkům ale norma neodpovídala. "Takto vymezená právní úprava umožňující masivní zásah do základních práv nesplňuje požadavky kladené na určitost a jasnost z pohledu právního státu," stojí v nálezu.

Návrh směřující proti sporné právní úpravě podalo před rokem 51 poslanců zastoupených Markem Bendou (ODS). Povinnost uchovávání údajů se nijak nevztahovala na obsah sdělení. Z výpisů však lze vysledovat stopy elektronických aktivit člověka a podrobnosti o tom, kdo, kdy a s kým komunikoval.

Telefonní operátoři a poskytovatelé internetu museli podle zákona nejméně půl roku uchovávat údaje o veškeré telefonní a faxové komunikaci včetně času a čísel volajícího a volaného, dále údaje o textových zprávách, e-mailové komunikaci, návštěvách webových stránek a využívání některých internetových služeb. Nejpozději po roce museli data sami zlikvidovat.

Zákon pro boj s terorismem

Přijetí zákona o elektronických komunikacích si vyžádala evropská směrnice. Už dříve se proti analogické úpravě vyslovili němečtí ústavní soudci.

Směrnice měla původně sloužit především pro boj s terorismem. Podle kritiků se ale z české normy stala rutinní pomůcka policejní práce. Vyšetřovatelé prý o údaje žádají zcela automaticky, a to i v banálních případech. Evropská směrnice přitom předpokládala využívání dat jen u lidí, kteří čelí podezření ze závažné trestné činnosti. Uchovávání dat v EU v nynější podobě čelilo také kritice internetové komunity i některých vlád. Například Rakousko a Švédsko dosud směrnici do svého právního řádu nevtělily.

Ústavní soud kritizoval nejen konkrétní právní úpravu, ale shromažďování dat o komunikaci obecně. Podle ÚS je otázka, zda by vůbec operátoři a poskytovatelé internetu měli uchovávat údaje o komunikaci svých zákazníků a používat je pro vlastní potřebu, například při vymáhání pohledávek, rozvoji obchodní činnosti a v marketingu.