Příběhy poutníků: záchrana dcery a touha vidět papeže
27.09.2009 12:30 Reportáž
Z davu sto dvaceti tisíc poutníků před pódiem se Svatým otcem Benediktem XVI. se často ozývá slovenština a polština. Z Polska přijela i rodina s pěti dětmi, kterým prý Bůh zachránil to nejmladší. A ze Slovenska zase téměř osmdesátileté sestry, které už byly i na audienci u Jana Pavla II.
V jednom ze sektorů blízko pódia, na něž v neděli vstoupil Svatý otec, stojí s papežskou vlaječkou v ruce Andrzej Dabrowski z městečka poblíž Wroclawi. Devětačtyřicetiletému muži sedí na ramenou čtyřletá blonďatá holčička Agnieszka, vedle něj stojí jeho žena s dalšími třemi, už staršími, dětmi.
"Přijeli jsme z Polska už v sobotu večer, přespali jsme v Brně u jedné katolické rodiny," říká řidič Dabrowski, který je momentálně bez práce. "Bůh nám dal sílu, zachránil dceru, dá i práci. Na cestu sem za Svatým otcem jsme si peníze našetřili," usmívá se otec pěti dětí.
Když bylo nejmladší dceři něco přes rok, vážně onemocněla a rodiče se pomalu smiřovali s tím, že o ni přijdou. "Jsem si jist, že pomohly naše modlitby a prosby, jinak by se malá neuzdravila," říká Andrej Dabrowski.
"Doktoři nám naději nedávali, prosili jsme nebesa ve dne v noci. Pak jsem kolem dcerky uviděla jasné světlo a její stav se začal zlepšovat. To pomohl Bůh, dcerku nám nechal," přitakává jeho žena. Vzkázat přes Benedikta XVI. dík za dceru chtějí i přímo ve Vatikánu, hodlají se vydat na papežskou audienci.
Další návštěvy už se nedožijeme
Z Chropova poblíž slovenské Skalice přivezla svou maminku a tetu Iveta Horňáková. "Jezdíme s maminkou a její sestrou na poutě, už jsme byly i dvakrát v Římě," říká zdravotní sestra.
Její čtyřiasedmdesátiletá maminka Rozálie i téměř osmdesátiletá teta Johana, obě v krojích, dalekohledem bedlivě sledují pódium s Benediktem XVI.
"To byly ještě audience u Jana Pavla II., za Benediktem už asi nepojedeme, máme už moc roků. A další návštěvy už se asi taky nedožijeme," říká slovensky Johana Barbelová a podává své sestře dalekohled.
"Já moc mluvit neumím, ale je to tady dobrý pocit. Chtěly jsme vidět nového papeže," vysvětluje Rozálie Horňáková, proč vstávala za tmy, aby stihla přijet včas do Brna. "A pak se na to podíváme ještě v televizi, tam to uvidíme líp," uzavírá paní Johana a sedá si na skládací židličku, kterou si na cestu přibalila.
Foto: Karel Šanda
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.