Pokud se poslanci na DPH neshodnou, zdraží jídlo i léky

Rebelové v ODS zřejmě překazí schválení vládního balíčku, který by mimo jiné zvýšil spodní sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) ze 14 na 15 procent a horní sazbu z 20 na 21 procent. Jejich postoj podle expertů může vést od ledna ke zdražení potravin a léků.

Pokud totiž sněmovna balíček neschválí, bude od nového roku platit jednotná sazba DPH ve výši 17,5 procenta. "Zvýšení dolní sazby DPH ze 14 na 17,5 procenta by citelně dopadl na nízkopříjmové domácnosti," varuje hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Do spodní sazby daně z přidané hodnoty patří totiž například výdaje na zdravotnictví či potraviny, které zaujímají u chudších lidí vyšší podíl z celkových výdajů.

Podobně argumentují i analytik GE Money Bank Petr Gapko či koaliční poslanec Radim Vysloužil (LIDEM). Jednotná daň na 17,5 procentech bude podle Vysloužila mít za následek zvýšení ceny potravin, některých služeb a především léků. "Jsem překvapený, že mnoho lidí protestuje proti zvyšování daně z přidané hodnoty s odůvodněním, že se jedná o sociálně nespravedlivé opatření. Ale vůbec neřeší, že v případě neprohlasování tohoto návrhu dojde paradoxně ke zvýšení cen zboží, které každý z nás denně nakupuje a nejvíc nás ovlivní," konstatoval Vysloužil.

O něco odlišnější názor ovšem zastává analytik Raiffeisenbank Václav Franče. Podle něj by se v případě jednotné sazby ve výši 17,5 procenta celkové daňové zatížení domácností oproti současnému stavu snížilo. Naopak v případě prosazení nového vládního návrhu by se daňová zátěž zvýšila. Rozdíl by byl až dva procentní body.

Jednotná sazba prý omezí daňové úniky

V případě, že by se balíček nepovedlo schválit, dopadlo by to i na státní rozpočet. Podle analytiků by jenom na samotné DPH stát přišel o 12  až 20 miliard ročně. I přesto jsou rebelové z ODS pro jednotnou daň ve výši 17,5 procenta. "My jsem vždycky chtěli jednotnou sazbu DPH. Jednu sazbu jsme měli vždycky ve volebním programu. Já to jako problém nevidím. Tuto konkrétní úpravu - 17,5 procenta - jsem vyjednával tehdy na koaličním jednání já, pak se ji podařilo prosadit," řekl pro TÝDEN.CZ jeden z rebelujících poslanců Petr Tluchoř. Je podle něj velkou chybou od té již dohodnuté, již schválené jedné sazby DPH ustupovat. Jedna sazba DPH by omezila daňové úniky, více sazeb je vždycky velký ráj pro všechny, kteří se snaží takzvaně daňově optimalizovat.

Podle řditele daňového a právního oddělení poradenské společnosti PwC Martina Diviše, je přitom pravděpodobné, že pokud vládní návrh nyní neprojde, nepodaří se jej už letos celý schválit podruhé. A to ani tehdy, když jej vláda znovu okamžitě předloží Poslanecké sněmovně. "Umím si však představit, že by nějakým 'přílepkem' bylo možné odsunout účinnost navrhovaných 17,5 procenta či dokonce vrátil do hry 15 a 21 procent," řekl Diviš. 

Vládní návrh neobsahuje jenom změny v oblasti DPH, ale i další opatření, která dopadnou na domácnosti s nižšími příjmy. Například by se na jejich základě důchodcům v následujících třech letech penze zvyšovaly méně, než to předpokládá současná právní úprava. Toto opatření již sněmovna schválila a nyní zamíří k podpisu prezidentovi. Dojít by mělo také ke sloučení dávek na bydlení. Podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí zároveň klesne počet rodin, které budou mít na dávku nárok. V současné době pobírá příspěvek na bydlení zhruba 149,5 tisíce z nich, doplatek na bydlení pak dostává 28 tisíc domácností. Celkový počet příjemců nové dávky na bydlení by se měl podle důvodové zprávy v následujících letech pohybovat jen kolem 65 až 75 tisíc.