Krize eurozóny
Chováte se jako bohatý strýček, káral Německo Schwarzenberg

Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v rozhovoru pro aktuální vydání časopisu Der Spiegel pokáral Německo za přezíravost při řešení krize v eurozóně. Podle něj je přirozené, že menším členům Evropské unie se nelíbí, když se o dalším postupu bez účasti ostatních zemí domlouvají na soukromých schůzkách německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy.

Podle šéfa české diplomacie by němečtí zástupci měli být při jednáních o záchraně eura zdrženlivější. "Člověk by neměl dávat sám sebe ostatním za příklad. Bohatý strýček, který vám pomohl a dává to okázale najevo, jde člověku dost na nervy," uvedl Schwarzenberg.

Na přímý dotaz německou kancléřku pochválil. "Paní Merkelová je tvrdá politička, která ví, kdy musí člověk počkat, než se soupeř sám znemožní. To je velké umění, které uznávám," poznamenal ministr. Zda má Merkelová představu o budoucnosti Evropy, prý ale netuší. "Možná. Já osobně ji ale neznám," dodal.

Příběh dluhové smršti

Co nás čeká po finanční krizi? Skončí dluhová krize globální válkou? V rozhovorech Lukáše Kovandy se nad tím zamýšlejí tři desítky špičkových světových ekonomů.

Speciál můžete zakoupit v našem on-line obchodě SHOP.TYDEN.CZ

Kritizoval naopak Merkelovou za to, že spoustu záležitostí řeší na dvoustranných schůzkách s francouzským prezidentem, na což jsou menší státy citlivé. "Paní Merkelová a pan Sarkozy si spolu sednou, mluví o politice a pak ostatním prostě sdělí výsledek," postěžoval si ministr.

Co se týče otázky fiskální integrace eurozóny, byl Schwarzenberg zdrženlivý. Podle něj je euro důležitým projektem, který je však pouhým nástrojem a nikoli úhelným kamenem sjednocené Evropy. "Evropská unie vznikla jako politický projekt a přežila by i bez eura," řekl. "Musíme se oprostit od úzkoprsé Evropy. Potřebujeme společnou zahraniční politiku, společnou bezpečnostní politiku, společnou energetickou politiku. Společnou finanční politiku ale nepotřebujeme," dodal.

Odmítl přitom úvahy o takzvané dvourychlostní Evropě, které zesílily po prosincovém summitu EU. "Já jsem proti Evropě dvou rychlostí. Každý, kdo kdy jel po dálnici, ví: pomalý jízdní pruh vede k výjezdu," varoval. Za hlavní viníky současných ekonomických potíží EU označil politiky, kteří za poslední více než desetiletí zadlužovali své země. "To nemohlo fungovat do nekonečna," míní Schwarzenberg.