Klaus: Migrace bude mít nulový přínos pro ekonomiku zemí EU

Migrační vlna zatíží podle bývalého prezidenta Václava Klause rozpočty zemí Evropské unie novými náklady a v budoucnu pak bude mít pro jejich hospodářství nulový přínos. Pracovních sil je už nyní podle Klause v EU nadbytek. Myšlenka, že migranti obsadí méně poptávané profese, je falešná, řekl Klaus.

"My s (spoluautorem knihy Stěhování národů s. r. o.) panem doktorem Jiřím Weiglem nevěříme přínosu těchto migrantů pro evropskou ekonomiku. Podle mého nulový přínos. My tady máme pracovních sil nadbytek. My máme více než deset procent nezaměstnaných v EU. Třiadvacet milionů lidí v Evropě je bez práce, takže myšlenka, že bychom měli málo lidí na práci, je nerozumná," odpověděl Klaus na dotaz, zda může mít migrační vlna po počátečních vysokých nákladech v budoucnu pozitivní vliv na ekonomiku zemí EU, jak ve své podzimní prognóze předpokládá Evropská komise.

Podle Klause neobstojí argument, že migranti můžou obsadit pracovní pozice, do kterých se obyvatelé členských zemí EU příliš nehrnou. "Že by ti lidé, kteří přijíždějí a odmítají dostávat balíčky vody, protože chtějí coca-colu, tak, že to by byli ti lidé, kteří naskočí do míst, ve kterých zrovna Evropané nechtějí pracovat, je faleš," řekl Klaus.

Bývalý prezident míní, že migrační vlna bude pro země EU prvotně znamenat především náklady. "To je naprosto jasné, i když vidíme, že nemigrují ti nejzbídačelejší a nejchudší lidé z těchto zemí. Naopak. No tak to (finanční úspory) jim vystačí jenom na chvíli. Potom starání se o tyto lidi bude samozřejmě náklad pro už dnes deficitní rozpočty nejrůznějších evropských zemí," uvedl.

Například do Německa loni přišlo téměř 1,1 milionu uprchlíků a jejich počet se dál zvyšuje. Evropská komise loni na podzim odhadla, že v krátkodobém pohledu bude mít migrace negativní dopad na evropské hospodářství, a to především kvůli vyšším veřejným výdajům. Tranzitní země zatěžují náklady na záchranné operace, ochranu hranic či potřebou krátkodobé pomoci. Státy cílové naopak musejí investovat do ubytovacích kapacit, podpory uprchlíků či školství a podobně.

Ve střednědobém a dlouhodobém výhledu má - při správné politice - být dopad migrační krize podle komise mírně pozitivní. Více prý z příchodu nových lidí na pracovní trh budou profitovat cílové země, v roce 2020 by v celoevropském průměru měla nynější migrační vlna podpořit růst ekonomiky asi o 0,2 až 0,3 procenta HDP.

Podle Klause je "bezprostřední ekonomická stránka" migrační vlny až druhotná. Podle něj je zásadní, že migrace naruší evropskou kulturu, civilizaci i styl života. V odpovědi na otázku, co říká na úterní vyjádření německé kancléřky Angely Merkelové, že Německo chce snížit počet přicházejících běženců, Klaus poznamenal, že evropští politici se často chovají zmateně. Nejprve migranty vítají a poté svůj postoj změní. "Je to důkaz zaprvé nezodpovědnosti a zadruhé krátkozrakosti řady evropských politiků. Myslím, že to je naprosto nepřijatelné," řekl.