Bývalý vedoucí úřadu vlády Lubomír Poul bral ročně 1,17 milionu korun a k tomu další odměny, které loni činily 1,7 milionu. Bývalá vrchní ředitelka kabinetu a přítelkyně expremiéra Petra Nečase (ODS) Jana Nagyová si v posledních dvou letech zřejmě přišla až na 998 tisíc korun ročně.
To ovšem nebylo vše, k tomu ještě dostávala statisícové odměny, které činily za rok 2011 1,22 milionu. Od roku 2010 do konce roku 2012 si Nagyová na Úřadu vlády vydělala 5 375 960 korun. Vyplývá to z přehledu platů vedoucích zaměstnanců v letech 2010 až 2012, které úřad zveřejnil.
Minulé vedení úřadu platy zveřejňovat nechtělo, což kritizoval například Nadační fond proti korupci. Fond uvedl, že vyplacené odměny jsou nepřiměřené.
Úřad nezveřejnil platy jmenovitě, ale podle funkcí. Nagyová je v seznamu označena jako VŘS1, tedy vrchní ředitelka sekce 1. Nagyová i Poul, kterého vláda minulý týden z postu odvolala, na úřad nastoupili v létě 2010 po sněmovních volbách. Celková výše zveřejněného platu pro rok 2010 tak zahrnuje i část platu jejich předchůdců - přehled najdete zde.
Ne všechna tabulková místa byla v minulých letech obsazena. Například loni i předloni měl úřad pět tabulkových míst ředitelů sekcí, obsazeny ale byly jen dva posty.
Základní mzda vedoucího úřadu vlády byla ve všech třech letech stejná, a to 1,17 milionu korun ročně, ale lišily se výše odměn. V roce 2011 dostal Poul zhruba 1,16 milionu korun, loni 1,7 milionu. Také základní plat Nagyové byl v letech 2011 a 2012 stejný, a to 998 tisíc korun. V roce 2011 k tomu na odměnách dostala 1,22 milionu korun, loni pak 840 tisíc korun.
Průměrně si tak v roce 2011 Nagyová měsíčně vydělala 185 tisíc korun a brala více než premiér. Jeho plat je dán zákonem a činí zhruba 169 tisíc korun měsíčně včetně náhrad.
Podle dosud známých oficiálních informací přitom měla mít Nagyová základní plat kolem 30 tisíc korun měsíčně a plat se jí měl zvyšovat odměnami. Člen správní rady Nadačního fondu proti korupci Karel Randák již dříve uvedl, že například jeden měsíc měla na výplatní pásce celkem 273 tisíc korun hrubého, tedy zhruba 190 tisíc korun čistého.
"Chceme tímto postupem transparentně ukázat, jak bylo nakládáno s veřejnými prostředky. Vrcholní státní zaměstnanci musejí počítat s tím, že jejich plat podléhá zvýšené kontrole a že není možné donekonečna tajit, jakou mzdu za svou práci dostávají. Věřím, že se tak úřad vlády tímto krokem stává otevřenějším a transparentnějším," uvedl ke zveřejnění současný vedoucí úřadu Radek Augustin.
Úřad zveřejnil na webu roční platy a odměny vedoucího úřadu vlády, jeho náměstků a vrchních ředitelů jednotlivých sekcí. Roční mzdy náměstků se pohybovaly zhruba od 700 tisíc do 980 tisíc korun, statisíce dostali i na odměnách. Například jeden z náměstků měl loni odměnu 1,4 milionu korun.
Zveřejnění uvítal NFPK, podle něj nad výšemi odměn zůstává rozum stát. "I kdyby dřeli jako koně, tak je jejich výše naprosto nepřiměřená a neodpovídá jejich postavení ve státní sféře. Pro porovnání, na ministerstvu zahraničních věcí si v roce 2011 rozdělilo 12 vrcholových manažerů na odměnách přibližně 700 tisíc korun. Oproti tomu Jana Nagyová získala pouze na odměnách v témže roce 1,220 tisíc korun," uvedl ředitel a analytik nadačního fondu Petr Soukenka.
Kvůli dřívějšímu zveřejnění odměn Nagyové je v současnosti veden soud. Obžaloba z neoprávněného nakládání s osobními údaji viní člena správní rady protikorupčního fondu Karla Randáka, který vinu odmítá, a někdejší zaměstnankyni úřadu vlády Lenku Pikorovou. Žalobci tvrdí, že Pikorová, která pracovala jako asistentka Nagyové a mimo jiné přebírala její výplatní pásky, dala v roce 2011 dvě z těchto pásek Randákovi za účelem jejich zveřejnění v médiích.
Nagyovou nyní policie stíhá ve dvou kauzách. Žalobci tvrdí, že nechala ze soukromých důvodů sledovat Vojenským zpravodajstvím Nečasovu manželku Radku a podílela se také na údajném podplacení tří poslanců ODS lukrativními posty výměnou za to, že se vzdali mandátu a umožnili tak schválení vládního daňového balíčku.
