Dnešní hrozbu nepředstavuje invaze "spojeneckých" vojsk, ale "invaze" projevů radikalismu, nesnášenlivosti a extremismu. V tiskovém prohlášení to uvedl premiér Petr Nečas, jenž tak připomněl 43 let od událostí, které lidem vzaly naději na změnu tehdejšího totalitního režimu.
Invaze armád Varšavské smlouvy tehdy ukončila pražské jaro - pokus československých komunistů o nastolení "socialismu s lidskou tváří" - a začalo dlouhé normalizační období, které ukončil až listopad 1989.
"Dnes už nehrozí invaze 'spojeneckých' vojsk, ale invaze projevů radikalismu, nesnášenlivosti a extremismu, jak jsme svědky v řadě zemí. Tento extremismus různého zabarvení může kdykoli, dnes i v blízké budoucnosti, ohrožovat svobodu a demokracii," uvedl Nečas.
S problémem politického extremismu se potýká i sama Nečasova vláda, právě z něj je totiž viněn kontroverzní úředník ministerstva školství Ladislav Bátora, jehož působení v úřadu vyvolalo nejnovější roztržku v Nečasově vládní koalici. Zejména však pravicový extremismus nedávno šokoval Evropu v souvislosti s teroristickým útokem v Norsku.
Ministr obrany Alexandr Vondra připomněl symbolický význam dnešního dne. "Neměli bychom se dívat na podobná výročí s rezignací, ale naopak si z nich vzít poučení. Stát, který rezignuje na vlastní obranu, nemůže dlouhodobě samostatně existovat," uvedl Vondra.
Výročí vpádu vojsk
Další politici si 43. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa připomněli společně s občany a pamětníky přímo před budovou Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová zdůraznila, že si Češi už dvacet let svobodně připomínají dnešní datum, což v době komunistické diktatury a sovětské okupace nemohli. "Od listopadu roku 1989 přišla na svět generace, která zná okupaci z 21. srpna 1968 pouze z vyprávění," řekla v projevu Němcová.
Pražský primátor Bohuslav Svoboda připomněl, že se Pražané ve dnech, kdy začala okupace, scházeli před budovou rozhlasu, aby ji bránili. Činili tak přitom zcela spontánně, bez předchozí domluvy na sociálních sítích, které tehdy neexistovaly. "Dnešní mladá generace se svou potřebou být neustále on-line si už téměř neumí představit, jak významným, ba klíčovým médiem tehdy rozhlas byl," dodal Svoboda.
Armády pěti států východního bloku překročily před 43 lety československé hranice těsně před půlnocí 20. srpna 1968 a bez vědomí tehdejších státních orgánů vpadly na území státu. V prvním sledu vstoupilo na území ČSSR zhruba 100 tisíc vojáků, 2300 tanků a 700 letadel. Postupně se okupační vojsko rozrostlo až na 750 tisíc vojáků. Během tragických událostí, které zastavily společenskou reformu v zemi, umírali i lidé.
