Strana Suvenerita, za kterou Jana Bobošíková kandidovala do Evropského parlamentu, skončila těsně pod hranicí pěti procent. Bobošíková přiznává, že je to fenomenální úspěch, ale přesto cítila zklamání.
Suverenita se snažila voliče zaujmout odporem proti lisabonské smlouvě podobně jako Strana svobodných občanů či Libertas.cz. Ty však zcela propadly.
ČTĚTE TAKÉ: Eurovolby: ODS vítězí výrazně, pidistrany propadly
Vše o eurovolbách 2009: čísla, rozhovory, analýzy
Jana Bobošíková, která se před pěti lety do europarlamentu dostala za stranu Nezávislí, nyní přijde o plat a výhody europoslance. Rozpočet rodiny Bobošíkových tak citelně utrpí, protože Bobošíková ještě zaměstnávala svého manžela coby asistenta.
Bude se vám po Evropském parlamentu stýskat?
Nerada bych, aby to znělo nafoukaně, ale jsem tolik nacestovaná, jak soukromě, tak pracovně, že se mi stýskat vůbec nebude. Když jsme s rodinou řešili, jestli pojedeme někam na dovolenou, řekla jsem jim, aby odjeli na konec světa a já zůstanu doma. Přeberu si knížky, šatník a udělám si pořádek v těch nejobyčejnějších věcech.
Co vám proběhlo hlavou, když jste se dozvěděla první výsledek voleb?
V prvním výsledku to bylo osm procent, tak jsem si řekla, že je to fantastické, ale nejásejme. Nebudu tajit, že při závěrečném výsledku jsem byla trochu zklamaná. Na druhé straně, podívám-li se na to z výšky, a ne jako účastník procesu, považuji výsledek 4,3 procenta v boji jedna žena proti všem za naprosto fenomenální.
Čemu přičítáte to, že jste skončila těsně pod pětiprocentní hranicí?
Snažila jsem se o spojení se všemi stranami, které měly podobný program, co se týká lisabonské smlouvy. Bohužel reagovala pouze Strana zdravého rozumu, ostatní ne. Nyní ale sklízíme plody roztříštěnosti. Protože pokud bychom sečetli procenta těchto stran, určitě bychom dosáhli více než pěti procent. Udělala jsem ale všechno pro to, abychom šli do voleb společně.
Proč se tedy ostatní strany nepřipojily?
Řekněme, že jejich důvody byly nedospěle komické. Nebyly věcné, spíš se ocitly v emocionální rovině. Je nutné vědět, že politika je samozřejmě o emocích, ale také o určitém pragmatismu.
ČTĚTE TAKÉ: Eurofiasko v zeleném: Bursík analyzuje a nabízí rezignaci
Jaký byl rozpočet vaší strany na eurokampaň?
V řádu jednotek milionů korun. Ještě budeme muset spočítat přesná čísla. Mezi dvěma třemi miliony, ale nejsem nyní schopna to říci přesně.
Čili by se vám stejná částka mohla od státu vrátit...
Teoreticky ano, ale to nebyl ten cíl.
ČTĚTE TAKÉ: Vydělají jen lidovci. Nejvíce prodělá ČSSD
Jaké jsou nyní vaše plány?
Zní to jako klišé, ale já opravdu plánuji, že si odpočinu. Musím udělat takové ty nejrůznější praktické kroky: vyklidím kancelář, přestěhuji se. Nyní jsem v konkurzu na ředitele České televize. A se svým koaličním partnerem, Stranou zdravého rozumu, musíme analyzovat výsledek voleb a budeme přemýšlet o tom, co dál. Ten náš výsledek je nesmírně zavazující při tak malé účasti voličů. Otazníků je přede mnou hodně a řešení nyní nevím.
Na kolik si přijde český europoslanec? |
Plat: dosud 86 500 korun, nově na poslance čeká 7700 eur (asi 206 tisíc) Diety: 287 eur za den zasedání v parlamentu, za měsíc v průměru si mohou přijít až na 91 tisíc Příspěvek na kancelář: 100 tisíc Příspěvky na politickou činnost: za každého poslance dává parlament jeho frakci ročně 38 432 eur (1 026 134 korun) a ročně každému poslanci hradí 16 200 eur (432 540 korun) na cestu a stravování pro devadesát jím pozvaných lidí do sídla Evropského parlamentu Celkem: podle Analytického centra jeden europoslanec stojí měsíčně v průměru 851 536 korun, za dobu trvání mandátu pak 51 092 160 korun. Zdroj: ČTK, Analytické centrum |
Foto: ČTK, Robert Zlatohlávek, Robert Sedmík
