Dlouhodobě nezaměstnaným, kteří odmítnou nastoupit na veřejnou službu, klesnou od srpna sociální dávky. Lidé, kteří jsou bez práce alespoň šest měsíců, tak dostanou namísto 3410 korun jenom 2200 korun. Je to důsledek novely zákona o hmotné nouzi, kterou navrhla skupina senátorů.
"Tomu, kdo pobírá příspěvek na živobytí déle než šest měsíců a není aktivní nebo nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci, klesne jeho částka na živobytí na existenční minimum, to je 2200 korun," říká mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.
Aby se tomu nezaměstnaný člověk vyhnul, musí se zapojit do veřejné služby, kterou mu určí město. "Nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí, a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče," tvrdí Beránková.
Minimální doba takovéto práce je dvacet hodin měsíčně. "Smyslem veřejné služby je vrátit dlouhodobě nezaměstnané do běžného života, tedy jim umožnit oživení pracovních návyků nebo jejich získání a usnadnit jim tak vstup na trh práce," uvádí Beránková, podle níž řada starostů a starostek k nabídce na vytvoření pozic přistupuje velmi vstřícně.
Nezaměstnaný se také může zúčastnit rekvalifikačních kurzů či poradenských aktivit pořádaných Úřadem práce. Příspěvek mu potom neklesne. "Pokud člověk odpracuje alespoň třicet hodin měsíčně veřejné služby, vzroste mu příspěvek na živobytí o 605 korun na celkem 4015 korun měsíčně," dodává Beránková s tím, že se opatření netýká například lidí starších 68 let, handicapovaných či těch, kdo pobírají rodičovský příspěvek.
Novela sice platí už od února, ale vzhledem k tomu, že zákon nemůže platit zpětně, projeví se až nyní, v srpnu. Podobnou aktivitu přitom již před časem zavedl někdejší ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Týkala se lidí, kteří byli bez práce dva měsíce. "Veřejná služba zdaleka neznamená pouze zametání chodníku, jak je mnohdy vnímáno," argumentovalo tehdy ministerstvo práce.
Současná vládní ČSSD Drábka za to tehdy kritizovala. Lidem, kteří odmítli veřejnou službu, totiž tehdy hrozilo i vyškrtnutí z evidence Úřadu práce. Ústavní soud proto jeho opatření zrušil. Proti tomu však protestovali starostové měst a obcí, kteří přišli o pracovníky.
