Poslanci chtěli ušetřit. Výsledek? "Antitalenti" zápolí s technikou

Domácí
11. 2. 2012 19:05
Ne každý vnímá počítač jako svého kamaráda, říká šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc (na snímku uprostřed).
Ne každý vnímá počítač jako svého kamaráda, říká šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc (na snímku uprostřed).

Je to víc než dva měsíce, co se poslanci rozhodli jít s dobou, místo listování stohy papíru studovat zákony na počítačích a šetřit lesy i peníze ve sněmovním rozpočtu. Práce s technikou však teď mnohým z nich dává zabrat. A na vrub úsporám se mezi nimi mluví o možném výdaji - za nové počítače.

"Jsem antitalent na techniku, takže to radši přenechávám kolegům. Přiznám se, že je to složitější, než jsem čekal," svěřil on-line deníku TÝDEN.CZ šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc. A podobné zkušenosti s "digitální érou" ve sněmovně hlásí i z dalších poslaneckých klubů. "Jsou kolem toho trošku zmatky. Někteří občas tápou, kam mají co dávat," uvedla místopředsedkyně sněmovny a místopředsedkyně VV Kateřina Klasnová.

Oč jde? Zatímco do loňského prosince se návrhy zákonů a další materiály kopírovaly pro všechny poslance, dnes je kancelář sněmovny množí jen pro vyvolené - pro vedení dolní komory, legislativní odbor či archiv. Pouze po jednom výtisku od každého materiálu dostávají také poslanecké kluby. A jednotliví zákonodárci si je musejí nastudovat na počítači, nebo vytisknout sami.

850 stromů

Novinka má přinést úsporu více než tří milionů korun za jedno volební období a zároveň šetřit přírodu -  za stejnou dobu na 850 stromů. Od zákonodárců ovšem vyžaduje i určitou spolupráci. Sami musejí v elektronické podobě odevzdávat například pozměňovací návrhy.

Bez počítače ani ránu. Premiér Petr Nečas s vicepremiérkou Karolínou Peake.A v tom je zatím mnohdy potíž. "Já třeba s tou elektronickou verzí moc pracovat neumím, když si chci něco pořádně prostudovat, tak si to vytisknu," přiznal sněmovní matador z ODS Marek Benda. Oproti dřívějším horám nejrůznějších lejster má ale i on nyní na stole papírů jen zlomek. "70 až 80 procent materiálů vůbec netisknu," dodal Benda.

Zlepšit počítačové dovednosti poslanců mají školení vedená sněmovními informatiky i vyčleněné peníze na dočasné zaměstnání až dvou asistentů na klub navíc. Každého za 25 tisíc korun měsíčně. "Využili jsme to. Na precizaci celého systému i pomoc jednotlivým poslancům," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ předseda poslanců TOP 09 Petr Gazdík. Jeho kolegové to ale mají o něco jednodušší než ostatní - s elektronickým systémem pracují dobrovolně už od voleb.

Zastaralé počítače

Po dvouměsíčním provozu má ale elektronizace sněmovních materiálů i svoje mouchy. Sociální demokraté upozorňují například na to, že se poslanci nemohou dostat do systému z regionálních kanceláří. "Považuji za nemožné, aby v nich aplikace nefungovala. Je přece jedno, jestli do systému vložím návrh zákona nebo pozměňovací návrh z Prahy nebo Brna," zlobil se Tejc.

Změna by měla příjít brzy. "Společně se sněmovními informatiky už jednám o zprovoznění dalšího modulu informačního systému pro poslance, který bude praktičtější, pohodlnější a každý se k němu dostane i s obyčejným internetovým připojením," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ předseda podvýboru pro elektronické komunikace a ICT průmysl Jan Husák (TOP 09). Dnes to jde jen se zabezpečeným připojením ke sněmovnímu intranetu. Zákonodárci prý ale při nástupu do funkce dostali nabídku si ho zařídit. 

Zákony v mobilu

Problémy ovšem dělá i zastaralá technika. "Hardware naprosto neodpovídá tomu, na co se přešlo.QR kód lze rozluštit čtečkou v mobilním telefonu. Průměrně trvá ve sněmovně spuštění počítače pět minut. A co teprve, když si najednou otevřete více programů, to je úplný konec," popsal Tejc, podle kterého by si počítače v dolní komoře už zasloužily vyměnit.

Sněmovna ale šetří a podle Gazdíka jsou například i sněmovní počítače v regionálních kancelářích přežitek. Každý poslanec totiž při nástupu do funkce nafasoval i notebook. Nehledě na to, že řada zákonodárců vlastní tablety či chytré telefony.

Ostatně i na ně se myslelo při elektronizaci sněmovních tisků. Na titulní straně každého návrhu zákona je od prosince vytištěný i takzvaný QR kód - malý čtvereček, díky kterému se zákonodárci vybavení mobilem se speciální čtečkou okamžitě dostanou na internetové stránky příslušného tisku.

"Šetří to práci a čas. Nemusím vyťukávat adresu, hledat," pochvaloval si poslanec VV Viktor Paggio. A zatímco někteří zákonodárci ještě vůbec netuší, že QR kódy na zákonech existují, Paggio už je i generuje. "Vytvořil jsem si vlastní QR kód s odkazem na můj kontakt a adresu," chlubil se. 

Další čtení

Změna plánu: Úřady dostávají více času na přechod na atestovanou spisovou službu

Domácí
12. 6. 2026

Vyhodit, či opravit, otázka, kterou řeší dobrý servis notebooků

Domácí
12. 6. 2026

Procter & Gamble pomohl zmodernizovat hygienické centrum v kladenském azylovém domě

Domácí
12. 6. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ