Poslanci ODS mohli vládu vydírat církevními restitucemi

Podle informací on-line deníku TÝDEN.cz mohli občanskodemokratičtí exposlanci Marek Šnajdr, Ivan Fuksa a Petr Tluchoř - všichni tři ve vazbě - držet kabinet Petra Nečase v šachu. Honorovaná místa ve státních podnicích měli dostat údajně za to, že umožnili schválení pro vládu klíčového zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi.

Loni 6. listopadu poslanec Petr Tluchoř oznámil, že jednání o daňovém balíčku neskončila úspěchem: "Nedohodli jsme se na žádném kompromisu." Spolu s Ivanem Fuksou a Markem Šnajdrem při hlasování složili mandát. Konsolidační balíček tak mohl 7. listopadu projít a Nečasova vláda získala důvěru poslanců.

Jenže za to poslanci prý nic získat neměli. Aby ze svého kroku něco skutečně "vytřískali", drželi údajně vládu pod krkem jiným tahem: sdělili, že jestliže za odchod ze sněmovny nic nedostanou, mandátu se nevzdají a potopí následné hlasování o církevních restitucích. On-line deníku TÝDEN.cz to řekl důvěryhodný zdroj s tím, že "církevní restituce tak de facto prošly kvůli korupčnímu jednání". Sněmovna přehlasovala 8. listopadu veto Senátu. Zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi prošel dokonce s jedním hlasem navíc: 102 poslanců bylo pro, 1 proti; opozice totiž na protest vyklidila před hlasováním sál.

Šnajdr s Fuksou údajně nato dostali "trafiky" v podobě postů ve společnosti Čepro a Český Aeroholding. U Tluchoře se spekulovalo o lukrativním místečku v ČEZ, nakonec ale do společnosti nenastoupil.

Kalousek: Je to naprostý blábol

"Zaprvé to nechci vůbec komentovat," řekl k tomu poslanec ODS Boris Šťastný. "Ta situace je vážná. Já věděl, že to bude směřovat k dnešku. Toto, co říkáte, jsme dopodrobna nerozebírali," doplnil.

"Co se dělo uvnitř v ODS, po tom nepátrám. A ani nechci znát tyto jejich mechanismy," uvedl šéf poslanců TOP 09 a STAN Petr Gazdík. Ministr financí a první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek naopak zdůraznil: "To je totální blábol. Ivan Fuksa se přeci jako ministr zemědělství na přípravě zákona podílel. Bylo to jeho prioritou. Je to tedy, opakuji, naprostý blábol." Kalousek má být podle policie vyslechnut. Řekl totiž, že pozici v Čepru nabídl Šnajdrovi on. Předvolání prý již dostal. Také on záležitost nepovažuje za korupci.

Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg byl přitom policií vyslechnut v souvislosti se svým prosincovým prohlášením pro LN, že "rebelové" ODS vydírali koalici kvůli sporům o vládní daňový balíček. "Já už jsem byl vyslechnut v té souvislosti," řekl v neděli v pořadu ČT Schwarzenberg. Policii prý řekl, že jsou jeho tehdejší slova pravdivá. "Je to ovšem v rámci politiky. Že to není přímo trestný čin, ale je to tedy chování bohužel ne právě krásné stránky politiky," sdělil ministr zahraničí.

Zákon by to neohrozilo

Církve mají podle zákona od státu dostat nemovitý majetek v hodnotě 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také celkem 59 miliard korun, částka přitom bude navýšena o inflaci. Zároveň bude stát snižovat příspěvky na platy duchovních. Po třech letech se začne částka, která je nyní necelých 1,5 miliardy korun ročně, snižovat o pět procent ročně až na nulu. Opoziční ČSSD argumentuje, že neví, jak stát k těmto číslům došel.

Jestliže by se přeci jen stal zákon záležitostí výše naznačeného handlu, mohlo by jej to ohrozit? Ústavní právník Jan Kysela on-line deníku TÝDEN.cz řekl: "Na schválení zákona to vliv nemá."

Církevní restituce naposledy řešil letos v červnu Ústavní soud. Čtyřem přehlasovaným ústavním soudcům vadila například procedura schvalování a netransparentní způsob určení původního i navraceného majetku. Další problém spatřovali v nejasnostech kolem přípustnosti finančních náhrad z hlediska nedovolené veřejné podpory. Vyplývá to z odlišných stanovisek. Plénum většinou 11 hlasů ponechalo církevní restituce v platnosti, vyškrtlo z nich jediné slovo. Takzvané disenty sepsali předseda soudu Pavel Rychetský, Jan Musil, Vojen Güttler a Jaroslav Fenyk.