Sněmovna podpořila v úvodním kole projednávání návrhu finanční ústavy, která zavádí omezení pro zadlužování státu. Protože jde o ústavní předlohu, koalice se o její podobě musí dohodnout s opozicí. Opozice však žádá ve vládním návrhu změny a volá po prováděcím zákonu. ČSSD neúspěšně navrhovala přerušení projednávání finanční ústavy do jeho předložení a KSČM dokonce přepracování předlohy. Nyní návrh míří do rozpočtového výboru.
Mezi základní prvky normy patří stanovení maximálního limitu pro výši zadlužení a vznik Národní rozpočtové rady. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka uvedl, že si dokáže normu představit jen s upravenými parametry, připomínek prý bude řada. "Zákon musí počítat s tím, že Česko bude procházet hospodářskými cykly, a při krizích nesmí vládě svázat ruce," řekl.
O potřebě změnit parametry mluvil také Michal Babák (VV). Jeho stranický kolega Vít Bárta vládu za finanční ústavu pochválil, ale chybí mu prý v ní limit pro zvyšování daní. Politiku škrtů kritizoval ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš. "Přijetím této změny ústavy bychom uzákonili zákaz fiskální stimulace," uvedl. Obrazně poznamenal, že automobilem jen s brzdou a bez plynu lze jen těžko jet.
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) deklaroval, že je přístupný kompromisům, a připustil úpravy ústavní novely podle požadavků ČSSD. "Jsme si vědomi politické reality," uvedl. Prováděcí zákon Kalousek pošle k připomínkám i politickým klubům.
Výši veřejného dluhu předloha definuje jako dluh sektoru veřejných institucí vyjádřený procentním podílem na HDP. Zadlužením se pak podle Kalouska rozumí veřejný dluh, od něhož se odečte rezerva financování. Ministr uvedl, že loni byl čistý dluh 39,8 procenta HDP, letos by měl být 41,8 procenta a příští rok 42,6 procenta HDP.
Takzvaná dluhová brzda v předloze ukládá vládě v případě zadlužení mezi 40 a 45 procenty HDP, přičemž bude zároveň nižší než 45 procent HDP, aby předložila sněmovně zdůvodnění takového vývoje a navrhla opatření ke snížení zadlužení. V případě zadlužení mezi 45 až 48 procenty HDP vláda bude muset navíc zmrazit alespoň tři procenta výdajů schváleného státního rozpočtu na daný rok, a to v poměrné části ke zbývajícímu období roku. Zároveň se v následujícím roce sníží platová základna pro výpočet platů ústavních činitelů, s výjimkou soudců, o pětinu. Rovněž se zastaví růst platů zaměstnanců ve veřejných službách a správě.
Při růstu zadlužení na 48 až 49,99 procenta HDP vláda bude muset předložit sněmovně návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů.
Zároveň by vláda měla sněmovně doporučit, aby schválila pouze vyrovnané nebo přebytkové návrhy rozpočtů zdravotních pojišťoven. Územní samosprávné celky by měly povinnost schválit své rozpočty na následující rok pouze jako vyrovnané nebo přebytkové. Pokud by zadlužení vzrostlo na 50 a více procent HDP, vláda by musela požádat sněmovnu o vyslovení důvěry.
"Parametry jsou příliš nízké," uvedl Václav Votava (ČSSD). Debata by měla podle něho směřovat k tomu, že první opatření by nastala při překonání zadlužení 45 nebo 50 procent HDP.
Opatření by se podle návrhu neuplatňovala při vyhlášení stavu ohrožení nebo válečného stavu. Vláda rovněž nebude muset přistoupit k úsporám po dva roky v případě, že čtvrtletní HDP meziročně poklesne o pět a více procent nebo výdaje na odstraňování živelních pohrom a výdaje na mezinárodní závazky ČR překročí tři procenta HDP.
Návrh zákona dále počítá se zřízením rozpočtové rady, která má mimo jiné sledovat vývoj veřejných financí a zpracovávat stanoviska k rozpočtovým dopadům zákonů. Podle předsedy NS-LEV 21 Jiřího Paroubka to bude kuratela nad vládou a parlamentem. Předloha rovněž předpokládá zpřísnění rozpočtových pravidel pro místní správy a samosprávy.
Opoziční poslanci poukazovali na to, že finanční ústava dopadne až na příští vlády. Zákon by měl platit od roku 2014. Opozice také vyčítala pravici zadlužování státu.
Pro schválení finanční ústavy je i Národní ekonomická rada vlády. Jednotlivé parametry jsou podle ní záležitostí politických dohod.
Samotný vládní dluh Česka byl ve třetím čtvrtletí loňska mezi 27 státy EU osmý nejnižší, dosahoval 44,9 procenta HDP. O rok dříve činil 39,8 procenta. Meziroční navýšení o 5,1 procentního bodu je sedmým nejvyšším růstem v EU, ukazují data evropských statistiků.
