Poslanci rozhodnou o církevních restitucích a nižším růstu důchodů

Domácí
26. 5. 2012 10:24
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Poslanci by měli rozhodnout na červnové schůzi vedle potvrzení stíhání poslance Davida Ratha (dříve ČSSD) o církevních restitucích, nižší valorizaci důchodů a zákonu k přímé volbě prezidenta. Zatímco na předloze k volbě hlavy státu panuje všeobecná shoda, u vracení majetku církvím a u zbrzdění růstu penzí se očekává pře mezi koalicí a opozicí.

Penze se budou podle novely po tři roky valorizovat o třetinu růstu cen a třetinu růstu reálných mezd. Dosud se důchody zvyšovaly v případě inflace o její celou míru. Jde o součást vládních úsporných opatření ke snížení schodků rozpočtu, celkem by měl stát ušetřit skoro 48 miliard korun. Podle opozice je předloha nespravedlivá a nemorální. Opoziční poslanci poukazují na to, že další valorizace se budou po třech letech počítat z nižšího základu.

Majetkové vypořádání s církvemi

V případě majetkového vypořádání mezi státem a církvemi poslanci podpoří patrně jedinou změnu navrženou ODS. Církve by podle ní musely prokázat, že vracené nemovitosti v minulosti vlastnily. Opoziční sociální demokraté neuspěli už v ústavně-právním výboru s návrhy na zrušení finanční náhrady a na vracení jen toho majetku, který církve nejen vlastnily, ale rovněž užívaly.

Církve mají podle vládní předlohy dostat zhruba polovinu někdejšího majetku v hodnotě asi 75 miliard korun, který nyní vlastní stát. Stát by měl podle vládního návrhu vyplácet církvím po dobu třiceti let celkem 59 miliard korun, k nimž by se každoročně připočítávala inflace. Po přechodném období sedmnácti let by naopak přestal financovat chod církví.

Sněmovna by nyní pravděpodobně mohla restituce i nižší růst důchodů navzdory poměrně křehké vládní většině schválit. Dramatičtější by mohlo být až hlasování po případném vetu Senátu, v němž má opozice většinu a koalice potřebuje ve sněmovně na jeho překonání nadpoloviční většinu všech poslanců.

Volba prezidenta

V případě přímé volby prezidenta se strany dohodly, že do vládního návrhu přidají finanční limity pro kampaně. V prvním kole budou moci kandidáti vydat nejvýše čtyřicet milionů korun, ve druhém ještě dalších až deset milionů. Předloha by měla upravit i kontrolu účetnictví kampaní. 

Volba hlavy státu bude podle předlohy většinová a dvoukolová, tedy velmi podobná nynějším volbám do Senátu. Volebním okrskem však bude celá Česká republika. Případné druhé kolo, kam postoupí dva nejlepší kandidáti z kola prvního, pokud v něm žádný nedosáhne nadpoloviční většiny, by se mělo uskutečnit dva týdny po kole prvním.

Norma navazuje na schválenou změnu ústavy, která přímou volbu prezidenta zavedla. Dosud hlavu státu volili na společné schůzi poslanci a senátoři. Obyvatelé by měli zvolit už příští rok nástupce Václava Klause.  

Další čtení

Aleš Svoboda by v roce 2027 mohl letět na mezinárodní vesmírnou stanici

Domácí
8. 6. 2026
Petr Kramný, 29. listopadu 2022

Kramný potřetí požádal Krajský soud v Ostravě o obnovu řízení

Domácí
8. 6. 2026
ilustrační foto

Trumpův poplatek 100.000 USD za víza pro specialisty je nelegální, rozhodl soud

Domácí
8. 6. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ