Celostátní referendum by se v budoucnu mělo vyhlásit, pokud o jeho vypsání v petici požádá alespoň čtvrt milionu lidí. Vyplývá to z návrhu ústavního zákona, který schválila vláda.
Návrh zákona o referendu, o němž se v Česku léta diskutovalo, připravil ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD). Ombudsmanka Anna Šabatová a některá ministerstva ale měly k předloze výhrady. Podle veřejné ochránkyně práv by mělo stačit 100 tisíc podpisů.
"České republice tento zákon stále chybí a já jsem rád, že vláda dnes po intenzivní diskusi schválila tento návrh ústavního zákona o obecném referendu," řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Kabinet posuzoval dvě varianty zákona. Ministři podpořili tu, která ve větší míře omezuje témata, jichž se otázka položená v referendu může týkat. Občané tak nemohou rozhodovat o základních právech a svobodách, státním rozpočtu, daních, náležitostech demokratického státu, mezinárodních závazcích České republiky, jmenování a odvolávání lidí do různých funkcí či individuálních povinností a práv. Referendem také nelze schvalovat zákony. Otázka by měla být jednoznačná a musí na ni být možné odpovědět "ano" či "ne", dotazů by mohlo být víc.
Návrh na konání referenda by mohli podat občané ČR nad 18 let. Podpořit svým podpisem pod petici je pak do šesti měsíců musí aspoň 250 tisíc českých občanů nad 18 let. Referendum by měl vyhlašovat prezident. Rozhodnutí by se přijalo, pokud by na otázku kladně či záporně odpověděla nadpoloviční většina hlasujících a zároveň aspoň čtvrtina těch, kteří mohou hlas odevzdat.
Vůle občanů vyjádřená v referendu je do jisté míry závazná i pro Parlament. "Nelze donutit Parlament, aby nějaký zákon schválil, ale výsledek referenda mu brání, aby přijal zákon, který by byl v rozporu s výsledky referenda," uvedl ministr Dienstbier.
Zavedení referenda podporují komunisté i současní či bývalí zástupci hnutí Úsvit. Poslanec KSČM Stanislav Grospič připomněl, že komunisté předkládali zákon o referendu několikrát a rádi by svůj a vládní návrh posuzovali souběžně. Vadí mu třeba, že by závěr referenda mohl zkoumat Ústavní soud. Hnutí Úsvit je kritické k výčtu referendem nedotknutelných témat. Chce tato omezení zrušit. Odmítá i vysokou hranici pro počet podpisů nutných k vypsání referenda.
Podle zelených by se měl počet potřebných podpisů odvíjet od účasti ve volbách. Navrhují zavedení dynamicky se měnícího počtu potřebných podpisů, který bude vycházet z počtu občanů, kteří se zúčastnili posledních místně příslušných voleb. U celostátního referenda by to bylo 1,5 procenta voličů, tedy zhruba 75 tisíc podpisů, sdělil člen předsednictva strany Michal Berg. Rozhodnutí v referendu by pak podle zelených mělo být platné při jakékoli účasti.
Proti zavedení referenda je dlouhodobě ODS. Místopředseda strany Martin Novotný ČTK sdělil, že referendum by mělo být výjimečným nástrojem a ne běžnou součástí politiky. "Dává pak falešné naděje, že to přispěje ke zlepšení demokracie," prohlásil. ODS si nicméně umí představit referendum o přijetí eura. S návrhem nesouhlasí ani člen sněmovního ústavně-právního výboru za TOP 09 Martin Plíšek. "Podle něj se může konat referendum například o maximální rychlosti 200 kilometrů za hodinu na dálnici, což považuji za nepřijatelné," uvedl.
