Strany napříč sněmovnou odmítají kvóty pro rozdělování uprchlíků mezi země Evropské unie, které navrhuje Evropská komise. Poslanecké kluby jsou jednotné také v tom, že přijímání uprchlíků by mělo být dobrovolné a v pravomoci jednotlivých států. Zástupci stran se tak vyjádřili po jednání svých klubů ve sněmovně.
Nejtvrději se vůči návrhům EK postavili členové hnutí Úsvit. Podle nich by měl premiér Bohuslav Sobotka vyvodit osobní zodpovědnost, pokud budou kvóty v rámci Evropské unie prosazeny. Česko návrh nemůže vetovat, počítá proto s podporou dalších zemí, které s návrhem na přerozdělování uprchlíků také nesouhlasí.
Ačkoli Sobotka i celá vláda kvóty v minulosti opakovaně odmítli, někteří europoslanci stran vládní koalice přesto v Evropském parlamentu hlasovali pro jejich přijetí. Nedůvěru vůči vládnímu postoji proto vyjádřil předseda strany Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura. "Sobotkovi nevěřím ani slovo," řekl.
Šéf poslanců ČSSD Roman Sklenák tyto obavy odmítl. "Postoj vlády je jednoznačný. Cesta přes kvóty nepovede," řekl. Podobně reagoval místopředseda vlády a lídr lidovců Pavel Bělobrádek, podle něhož je stanovisko vlády platné a Česko kvóty nepodpoří. Kvóty dříve odmítlo i hnutí ANO.
Bělobrádek dodal, že v rámci Schengenského prostoru není dodržování kvót dost dobře možné. Princip pomoci uprchlíkům je podle něj sice jedním ze základních principů evropské společnosti, ale pomoc v jejich domovských zemích je efektivnější.
ODS odmítla i to, aby Česko trvale přijalo jakékoli uprchlíky, včetně například sedmdesáti osob ze Sýrie, o jejichž přijetí vláda rozhodla v lednu.
Odmítavý postoj České republiky ke kvótám v pondělí tlumočil v Bruselu ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Kvóty odmítají i další členské země, například Slovensko či Polsko. Pro kvóty je naopak například Německo. Díky vyjednaným výjimkám se krizový mechanismus nemusí týkat Británie a Irska, Dánsko se může samo rozhodnout. Česko by podle současného návrhu mělo přijmout 525 uprchlíků.
