Slovní ping-pong
"Ty krávy fakt prdí..." Poslanci debatovali o zelené naftě

13.07.2016 12:25

Sněmovní rozpravu nad návrhem rozšířit vratku spotřební daně, takzvanou zelenou naftu, i pro zemědělce v živočišné výrobě, oživila i debata nad tím, že krávy vypouštějí plyny, a přispívají tím k tvorbě skleníkových plynů. Tento fakt potvrdil i ministr životního prostředí Richard Brabec, který však upozornil na to, že stejně se chovají i divoká zvířata v Africe.

Zpět na článek

Nejdiskutovanější názory

  • Josef Novák (1 hlas) 13.07.2016 12:39

    Bohužel na flatulenci Kalouska nedošlo. Asi na něj poslanci prdí.

  • Honza Hloupý (1 hlas) 13.07.2016 13:42

    Byla by to hrozná sranda, kdybychom to všechno neplatili. Podstatou...

Vložte nový příspěvek

Pro přidání vlastního názoru musíte být přihlášen.

Přihlášení | Registrace

Diskuzní příspěvky

"Zemědělství je důležitým zdrojem dvou silných GHG: kysličníku dusného (N2O) a metanu (CH4) (viz Obrázek 3):
•N2O se do atmosféry uvolňuje ze zemědělské půdy, zejména v důsledku mikrobiální transformace dusíkatých hnojiv v půdě. Emise N2O představují více než polovinu celkových zemědělských emisí;
• Emise CH4 pocházejí do značné míry z trávicích pochodů přežvýkavých zvířat (zejména krav a ovcí)
Jak emise CH4, tak emise N2O jsou produkovány ze skladování a rozšiřování živočišných hnojiv. "

Obrázek 3:
Detailní rozpis zemědělských GHG emisí ... (EU-27 ) – 2005

51% N2O – zemědělská půda
31% CH4 – Enterická fermentace
11% CH4 – Hospodaření se statkovými hnojivy
7% N2O – Hospodaření se statkovými hnojivy
0% CH4 – Pěstování rýže

Dále se dá dočíst, že snižování emisí se dá dosáhnout nižším využitím dusíkatých hnojiv.

A dále se dá dočíst například, že taková pastvina nebo les dokáže zadržet CO2 mnohem lépe.

http://ec.europa.eu/agriculture/publi/fact/climate_change/leaflet_cs.pdf

Zřejmě se dá takové informace najít aktuálnější než z roku 2008 a údaji roku 2005, ale všimněte si, že se tam vychvaluje biopaliva a bioenergie beze skutečného rozboru.

0 hlasů

Co se týká rozboru jakože alespoň strukturálního tady beze skutečných údajů:

Jistě je na místě zmínit, že když máte zahradu tak možná znáte věc ohledně kompostu a nasekané trávy (která pro mnohé jak bioodpad), tj. že ona se ta tráva na tom kompostu zahřívá. Od toho nějaké emise a jistě se dá chápat argument, že když se ta tráva místo na kompost nacpe to pořádného kotle na to, že se nejen dá dosáhnout méně emisí ale dokonce ještě z toho něco mít ve formě energie nebo paliva.
U toho by to jistě chtělo vědecky podložit, ale troufnul bych se tvrdit, že v mnohém případu to platí.

Další věc je ohledně efektivitiy a emisí takového biopaliva. To jest, že méně emise z kotle než z kompostu se dá chápat, ale jaké jsou skutečné emise spalování biopaliva v porovnání se spalováním benzínu při stejné efektivitě i moderním motoru/autu?
Opět by to chtělo vědecky podložit, ale tady předpokládejme, že vskutku biopalivo lepší než benzín ohledně emisí v rovině toho momentu spalování.

Zatím dva docela silné předpokládané argumenty pro to takzvané biopalivo. Jenže problém existuje, a to docela nemalý. Na biopalivo v jako průmyslovém objemu je potřeba odkud ty plodiny na to mít. A tím jsou pole které vyžadují plochu. Zjednodušeně řečeno, čím více polí na účel biopaliv tím méně polí na ostatní skutečné zemědělské produkty a argumentativně bohužel i na lesy (kde nejsou chráněné) a tím způsobující více emisí z produkce těchto plodin než by muselo být, ergo potřeba to započíst do toho kolik se vlastně spaluje při spalování biopaliva.
Takže argument toho, že biopalivo způsobuje více emisí než se u toho uvádí protože více polí než by muselo být a tudíž více emisí v souvislosti s těmi polemi, to argument který si myslím, že se dá chápat.
Odtud potud akorát věc, kde akorát o něco složitější rovnice ohledně toho kolik emisí sebou to biopalivo přináší. Ale ono to má další problémy i kdyby započtěním emisí z produkce plodin na biopalivo méně emisí, a to:
- jednak prostě tržní, že větší poptávkou po polích aby se mělo na biopalivo dochází ke zvyšování cen těch polí, a potažmo i zvyšování cen zemědělských výrobků, a dále
- celým tím (jako) subvencováním se to pokřivuje. Tj. nejen, že se stěžuje podmínky pro specializované na zemědělské výrobky jako takové skrz zvyšování nákladů, ale technologický podnik který má poměrně úžasný motor (na naftu) ten motor neprodá, nebo prostě neřeší, protože přece pro mnohé levnější koupit si biopalivo a co by řešili jestli opravdu koneckonců menší emise, neboť se obvykle předpokládá, že údajní experti neplácnou jentak něco.

Jinými slovy pro přibližování aspektu toho, když starší stroj na biopalivo na stejnou efektivitu spaluje jednak větší objem paliva ale i s více emisemi než moderní stroj na fosilní palivo, tak subvencování toho aby si ten se starším strojem mohl koupit více bionafty a způsobovat více emisí je dokonce úplně protichůdné k tomu co se tím vším vlastně chtělo dosáhnout. Natož že to biopalivo z pole které jednak má také emise případně by se dalo využít jinak.

0 hlasů

Krávy produkují kromě těch diskutovaných prdů mléko a maso, poslanci jen ty prdy.

0 hlasů

Byla by to hrozná sranda, kdybychom to všechno neplatili. Podstatou debaty bylo další zvýhodnění vybrané skupiny soukromníků v zemědělství (máme tu ovšem v podstatě jenom jednoho) na úkor ostatních. Fórky o prdění krav jenom dokumentují, jak odpovědně "ti nejlepší z nás", kteří určují, jak budeme a nebudeme žít, co smíme a nesmíme, přistupují ke své práci. Je z toho jasné, že skutečné rozhodnutí padlo jindy a jinde.

1 hlas

Bohužel na flatulenci Kalouska nedošlo. Asi na něj poslanci prdí.

1 hlas

Kalousek samotný je výsledkem takového prdu.

0 hlasů




Časopis Týden

Předplaťte si časopis Týden

V čísle 08/2024 najdete >




Týden

Sedmička

Interview

Instinkt

TV Barrandov

Kino Barrandov