Pondělí se neslo v duchu důležitých vládních rozhodnutí. Politici prodloužili o dva roky platnost koncepce, na jejímž základě má policie přijmout 4000 nových příslušníků. Počet policistů by tak měl stoupnout na 44 tisíc. Dále uložili ministerstvu financí, aby zástupce úřadu hlasoval na valné hromadě energetické společnosti ČEZ 21. června pro návrhy schválené dozorčí radou, a to včetně navržené výplaty dividend. Vláda také přerušila projednávání návrhu na zlepšení veřejné infrastruktury v okolí průmyslové zóny Kvasiny.
V pondělí vlády o dva roky prodloužila platnost koncepce, na jejímž základě má policie přijmout 4000 nových příslušníků. Počet policistů by tak měl stoupnout na 44 tisíc. Platnost dokumentu musela být prodloužena, protože policie nezvládá nové kolegy tak rychle nabírat. Původně měly být cíle splněny v roce 2020, nově by to mělo být v roce 2022. O schválení koncepce informoval na tiskové konferenci po jednání vlády ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Uvedl, že koncepce znamená i nárůst finančních prostředků, se kterými může policie počítat.
"Umožní nám mimo jiné efektivněji čelit novým bezpečnostním hrozbám, jako je terorismus," uvedl ministr k rozhodnutí. V následujících rozpočtech mají být navíc uvolněny tři miliardy korun.
Koncepce začala platit v loňském roce, kdy mělo přijít 850 nových policistů, neobsazeno však na konci roku zůstalo 61 míst. Celkově měla policie podstav 1364 lidí. Rozdíl je způsoben tím, že policisté chyběli ještě předtím, než na základě koncepce uvnitř sboru vznikla nová místa. Kvůli rozdílu ministerstvo vnitra nepožadovalo vytvoření 1000 nových míst na letošní rok, což koncepce původně předpokládala.
Situace se však ještě může letos změnit a nová místa vzniknout mohou. Zvažuje se například, že by mohli u policie nově začít sloužit zájemci bez maturity nebo cizinci, kterým je zatím vstup do služebního poměru zapovězen. Snížit by se například mohly také nároky na fyzickou připravenost, což by mohlo přilákat třeba IT odborníky nebo analytiky.
Chovanec na tiskové konferenci uvedl, že devět z deseti adeptů na vstup do policejních řad nesplní psychologické a fyzické testy. Jako východisko vidí například změnu v posuzování prodělaných nemocí. Nyní musejí ze sboru odejít policisté, kteří prodělají některé nemoci, i když už jsou zdraví, to by se mělo změnit, uvedl. V případě nižších nároků na vzdělání policistů Chovanec hovořil například o tom, že na některých pozicích už by nemusel být požadován bakalářský titul, pouze maturita.
Dokument problémy zdůvodňuje tím, že nábor policistů dosáhl limitů trhu práce. V zemi je nízká nezaměstnanost a policie je jako subjekt nabízející práci málo konkurenceschopná. Za další negativní aspekty koncepce označuje demografický vývoj, podle něhož se zužuje počet lidí, kteří mohou práci policisty vykonávat, nebo konkurenci armády či městských strážníků, kteří shánějí velmi podobné uchazeče.
Plánované posílení policie má vyjít celkem na 8,3 miliardy korun.
Chovanec například dlouhodobě upozorňuje, že není přijatelné, aby byl nástupní plat u bezpečnostních sborů 17 či 18 tisíc korun, když například na pozici skladníka bývá kolem 25 tisíc korun. Vnitro plánuje podmínky pro práci u policie zatraktivnit. Od 1. července vzrostou platy o deset procent, plánuje se zrušení 150 hodin povinných přesčasů ročně nebo zavedení náborového příspěvku.
Peníze půjdou do platů a vybavení nových členů policie. Koncepce počítá s tím, že díky posilám například na každém územním odboru policie vzniknou alespoň dvě speciální hlídky, které budou vyjíždět k nebezpečným situacím.
Posily by měly získat všechny celostátní útvary i jednotlivé kraje, aby mohla policejní oddělení fungovat nonstop. Pokud se plány koncepce naplní, tak se počítá například se vznikem nových dálničních oddělení nebo s lepší dostupností letecké služby.
Aktuální materiál upozorňuje, že loni meziročně klesl počet trestných činů o 29 196 na 218 432. Neznamená to však, že by noví policisté nebyli potřeba. "Přes pozitivní trend v oblasti nápadu trestné činnosti tento vývoj neznamená v kontextu bezpečnostní situace a východisek koncepce snížení potřeby posílení počtu policistů. Dochází k růstu závažnosti a sofistikovanosti trestné činnosti," píše se v aktualizovaném dokumentu.
Vláda uložila ministru financí, aby hlasoval na valné hromadě
Vláda v pondělí uložila ministerstvu financí, aby zástupce úřadu hlasoval na valné hromadě energetické společnosti ČEZ 21. června pro návrhy schválené dozorčí radou, a to včetně navržené výplaty dividend. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Vedení ČEZ navrhuje vyplatit dividendu 33 korun na jednu akcii před zdaněním. V posledních čtyřech letech vyplatila firma akcionářům pokaždé podíl na zisku 40 Kč za akcii.
Představenstvo ČEZ také navrhlo letos poprvé od roku 2001, kdy firma začala vyplácet dividendy akcionářům, vyplatit část dividendy z nerozděleného zisku minulých let.
Celkem má být akcionářům vyplaceno 17,8 miliardy korun, z toho stát jako majoritní akcionář by měl dostat 12,4 miliardy korun. Z loňského čistého zisku chce společnost použít 8,8 miliardy korun, zbývající část plánuje vzít z účtu nerozděleného zisku. Čistý zisk ČEZ očištěný o mimořádné vlivy, ze kterého se dividenda počítá, činil loni 19,6 miliardy korun, meziročně o 29 procent méně.
Vedení ČEZ také poprvé po 16 letech nenavrhuje výplatu odměn představenstvu a dozorčí radě firmy. Zároveň navrhuje úpravou stanov na červnové valné hromadě firmy posílit postavení dozorčí rady společnosti.
ČEZ je největší česká energetická firma. Čistý zisk společnosti v letošním prvním čtvrtletí meziročně klesl o 13 procent na 8,7 miliardy korun. Tržby dosáhly 52,8 miliardy korun, což bylo meziročně zhruba o dvě procenta víc.
Vláda přerušila projednávání návrhu na víc peněz pro okolí Kvasin
Vláda v pondělí přerušila projednávání návrhu na zlepšení veřejné infrastruktury v okolí průmyslové zóny Kvasiny. Informoval o tom tiskový odbor kabinetu. Na zlepšení infrastruktury v okolí Kvasin na Rychnovsku by mohlo jít v dalších letech z veřejných peněz o tři miliardy korun víc proti plánu. Celkové náklady by tak činily šest miliard korun. V plánu jsou mimo jiné stavba nájemních bytů, posílení policie, výstavba obchvatů měst či nových chodníků.
"Projednání materiálu jsme na 14 dní přerušili s tím, že se ještě dopracují podrobnosti, abychom rozhodli o konkrétních projektech, které zlepší situaci v regionu," uvedl na pondělní tiskové konferenci premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Hejtman Královéhradeckého kraje Jiří Štěpán (ČSSD) označil přerušení projednávání bodu za nepříjemné. "Situaci však chápu jako pouhé pozdržení před definitivním schválením. Dle mých informací vyjadřuje vláda této aktualizaci podporu," uvedl hejtman. Schválení vyšší podpory má podle něj pro kraj zásadní význam z hlediska investic do regionální silniční infrastruktury a především z hlediska investic do obcí Solnice a Kvasiny.
Největší část státem placených investic by měla jít podle kraje do staveb a oprav silnic, odhadem přes 3,2 miliardy korun. Víc než 700 milionů korun by mělo směřovat na vznik a inženýrské sítě 35hektarové zóny, v níž by v budoucnu měli postavit továrny subdodavatelé automobilky Škoda Auto či jiní investoři. Kraj, jako manažer celého investičního projektu, již má v zóně zajištěno přes 90 procent parcel. Významných téměř 400 milionů korun by mělo jít na rekonstrukci rychnovské nemocnice. Obce Kvasiny a Solnice by měly získat investice za asi 630 milionů korun.
Návrh pro vládu upozorňuje, že aktuální stav oblasti neodpovídá původním předpokladům z roku 2015. Dynamický rozvoj závodu Kvasiny a okolní průmyslové zóny díky investicím Škody Auto a jejích dodavatelů překonává původní očekávání. "Dochází k neúměrně vysokému zatížení okolního území a obcí, které trpí zvýšenou dopravní zátěží, násobným přírůstkem osob žijících v daném místě a současně nedostatečnou nabídkou kapacit nájemního bydlení a občanské infrastruktury či zvýšeným výskytem protiprávního jednání," uvádí zpráva.
Materiál zahrnuje zhruba 50 plánovaných projektů. Jsou mezi nimi obchvaty Solnice či Častolovic, stavba železniční stanice Lipovka, nové chodníky, přechody, veřejné osvětlení či kanalizace v Kvasinách a Solnici. Počítá se s výstavbou nájemních bytů v Rychnově nad Kněžnou, Solnici a okolí, dále se stavebními úpravami mateřské a základní školy či modernizací Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy v Rychnově nad Kněžnou.
Ze studie, kterou si nechal zpracovat kraj k efektivitě vynaložených peněz státu, vyplývá, že díky investici vznikne dodatečný export v objemu 20,5 miliardy korun ročně, vzroste daň z příjmu právnických osob o 248 milionů korun ročně a poptávkové stimuly pro menší firmy o 892 milionů korun ročně.
Na posílení policie v regionu včetně technického vybavení půjde 82 milionů korun do roku 2020. Celkové náklady rozdělené mezi devět ministerstev dosahují 6,03 miliardy korun.
Materiál je na vládu předkládán s rozporem, podle ministerstva financí si jednotlivé resorty mají prostředky na programy podpory průmyslové zóny najít ve svém rozpočtu. "Ministerstvo financí nebude při přípravě státního rozpočtu na jednotlivé roky zohledňovat požadavky správců kapitol na jejich programy pro průmyslovou zónu," uvádí zpráva.
