Pro zapojení Ruska do plánů na budování protiraketové obrany v Evropě se vyslovili český vicepremiér Alexandr Vondra a generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer. Vondra ve svém projevu, jímž zahájil hlavní den 45. bezpečnostní konference v Mnichově, rovněž kladl důraz na energetickou bezpečnost.
"Rusko by mělo být přizváno k této spolupráci, ale nesmí tu mít právo veta," prohlásil Vondra k zapojení Moskvy do plánování protiraketové obrany. Zároveň se vyslovil pro to, aby byl systém, který zamýšlejí Američané vybudovat v Polsku a Česku, součástí bezpečnostní architektury Severoatlantické aliance.
Zapojení Ruska do plánů na budování protiraketové obrany podpořil i Scheffer, který kladl hlavní důraz na posílení partnerství mezi NATO a Moskvou. Podle něj je právě nyní vhodná příležitost k budování praktických vztahů, které budou založeny na důvěře. "Domnívám se, že transatlantická spolupráce na projektu raketové obrany, jež by zahrnovala Rusko, je uskutečnitelná, a myslím, že by dvojnásob donutila přemýšlet ty, kteří by mohli chtít ohrozit Evropu raketami," prohlásil generální tajemník NATO.
Z USA i Evropy však stále silněji zaznívají úvahy, že na plánování protiraketové obrany by se mělo podílet i Rusko, které se jednostranností projektu exprezidenta George Bushe cítilo být dotčeno, neboť podle Moskvy byl systém namířen proti ní. Přestože příslušné smlouvy USA s Prahou a Varšavou už byly podepsány, objevují se dokonce i spekulace, že projekt by mohl být odložen. Washington dosud nutnost rozšíření ochranného deštníku obhajoval údajným nebezpečím ze strany Íránu a Severní Koreje.
ČTĚTE TAKÉ: Radar bude, ubezpečují Vondra a Parkanová
Mimo jiné k americko-evropským, potažmo americko-ruským vztahům by se dnes měl v bavorské metropoli vyjádřit i nový americký viceprezident Joseph Biden. Scheffer však dnes také zapochyboval, zda může být dialog s Moskvou o bezpečnostní architektuře myšlen vážně, pokud Rusko zároveň buduje vojenské opěrné body v Gruzii proti její vůli. Poukázal tak na loňské události, kdy Moskva vojenskou silou napomohla k odtržení Jižní Osetie a Abcházie, kde má i své vojsko.
Třetí řečník dnešní úvodního panelu, vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana, vyslovil znepokojení nad údajným klimatem nedůvěry Evropské unie vůči k Rusku. Také Solana Moskvu kritizoval za válku v Gruzii, která podle něj byla mohutným porušením základního principu mírového řešení konfliktů.
"Plynové války" mezi Ukrajinou a Ruskem, loňský vojenský konflikt Ruska s Gruzií či balistický program Íránu použil Vondra jako příklady důvodů, proč je transatlantická vazba důležitější než kdykoli předtím. "Evropané a Američané potřebují užívat stejnou úroveň bezpečnosti," prohlásil Vondra.
ČTĚTE TAKÉ: Roztávání studených válečníků v Mnichově?
Český vicepremiér pro evropské záležitosti ovšem také kritizoval údajně nedostatečný rozvoj strategického partnerství mezi Evropskou unií a NATO, ačkoli mnoho států je součástí obou organizací. Evropské státy přitom musejí převzít odpovědnost nejen za svůj kontinent, ale také mimo hranice starého kontinentu. Konkrétně Vondra i Scheffer jmenovali Afghánistán. Scheffer vyzval zejména Německo a Francii, aby svou angažovanost v Afghánistánu zvýšili.
Podrobněji se Vondra vyjádřil také k nedávné plynové krizi, která vznikla sporem o dodávky plynu mezi Ukrajinou a Ruskem. Podle Vondry se mimo jiné ukázalo, že EU musí mít zájem na stabilní Ukrajině, s níž musí EU navázat strategický dialog.
Druhé ponaučení podle něj spočívá v nutnosti zajistit energetickou bezpečnost. Proto je podle českého vicepremiéra potřeba vybudovat nové alternativní plynovody Nord Stream, South Stream i Nabucco.
Foto: ČTK, Reuters
