Zhruba 130 českých a slovenských osobností veřejného života se otevřeným dopisem obrátilo na lídry nejdůležitějších západoevropských zemí, evropských institucí a Spojených států amerických. Požadují, aby poskytli větší podporu Ukrajině v boji proti ruské agresi. Informoval o tom aktivista John Bok.
"Výzva vznikla u příležitosti 76. výročí invaze Hitlerova wehrmachtu do Československa a okupace českých zemí, aby připomněla současným politickým elitám důsledky politiky appeasementu, která místo k míru vedla k válce," uvedli signatáři. V otevřeném dopise pak přirovnávají současnou situaci na Ukrajině k postavení někdejšího Československa při podpisu Mnichovské dohody.
"V roce 1938 v Mnichově Velká Británie a Francie - spojenci Československa - za tichého přihlížení ostatních demokracií zradili Československo a pod záminkou ochrany německé menšiny umožnili Adolfu Hitlerovi zabrat rozsáhlou část území naší země a nakonec ji rozbít a obsadit," napsali autoři dopisu. Podle nich se nyní situace opakuje - USA a evropské země "nedostatečně podporují Ukrajinu, kterou napadlo Rusko".
Dopis také připomíná, že od doby, kdy Ukrajinci demonstrovali na Majdanu a svrhli proruský režim Viktora Janukovyče, uplynul již rok. "Je tomu též rok, kdy ruská armáda bez insignií a v přestrojení za zelené mužíčky vojensky obsadila Krym a porušila tak princip nedotknutelnosti hranic, na němž byl postaven mír v Evropě po druhé světové válce," prohlásili signatáři.
Otevřený dopis podepsali například publicista Fedor Gál, politolog Bohumil Doležal, režiséři Jan Hřebejk či Jiří Menzel, hudebník a bývalý ministr pro lidská práva Michael Kocáb, bývalý ministr vnitra Jan Ruml nebo publicistka Petruška Šustrová. Výzvu adresovali prezidentu USA Baracku Obamovi, britskému premiérovi Davidu Cameronovi, německé kancléřce Angele Merkelové, francouzskému prezidentovi Françoisovi Hollandeovi, předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi a šéfovi Evropské komise Jeanu-Claudeu Junckerovi.
