Hromadné vyhnání německy mluvících obyvatel Brna v sobotu připomněla třicetikilometrová Pouť smíření. Ráno se v Pohořelicích na Brněnsku v místě někdejšího provizorního tábora a pohřebiště sešlo asi 300 lidí. Většina jich pak pěšky vyrazila do Brna. Pouť skončila po 18.00 na nádvoří kláštera na Starém Brně, kde na účastníky pochodu kromě slavnostního přivítání smrčekala i skupina asi deseti odpůrců. Pouť označili za plivnutí do tváře lidem umučeným nacisty.
Mezi účastníky poutě a pietního setkání v Pohořelicích nechyběli pamětníci událostí, jež se odehrály přesně před 70 lety a které si vyžádaly stovky až tisíce životů německy mluvících Brňanů. Převažovali však mladí lidé. Na poslední občerstvovací stanici před gymnáziem Vídeňská se k pochodu připojili politici i hosté z Německa a Rakouska včetně nejvyššího představitele Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernda Posselta.
Pouť vyvolala v německy mluvících zemích velkou pozornost, stejně jako nedávná Deklarace smíření a společné budoucnosti, ve které brněnské zastupitelstvo vyjádřilo lítost nad divokým odsunem Němců. Podle krajského zastupitele Davida Macka (KDU-ČSL), jenž se zúčastnil nedávného sjezdu sudetských Němců v Augsburgu, si Brno udělalo pozitivní reklamu a otevřelo nové možnosti spolupráce.
"Osobně vnímám naše bývalé krajany, sudetské Němce, jako obrovský nevyužívaný potenciál pro všestranný rozvoj naší země," řekl Macek. Dokonce navrhl, že by se některý z příštích sjezdů mohl konat v Brně. Deklarace smíření má ale mezi brněnskými politiky také své odpůrce, kritizoval ji například hejtman Michal Hašek (ČSSD).
Pietní pochod z Brna do Pohořelic se v minulých letech konal osmkrát, ovšem za mnohem menšího zájmu. "Poprvé jsme byli tři," řekl pořadatel Jaroslav Ostrčilík. Tentokrát se směr cesty obrátil a pochod výrazně podpořil brněnský magistrát. "Tím, že se vracíme proti proudu tehdejšího pochodu, se smiřujeme s lidmi, kteří tehdy museli jít, ale zároveň se smiřujeme sami se sebou. Je to symbolické vrácení tehdejších událostí do povědomí lidí," uvedl Ostrčilík.
Divoký odsun, který se odehrál 30. a 31. května 1945, dosud vzbuzuje dohady a polemiky o příčinách a průběhu události. Prakticky během jedné noci muselo z Brna odejít nejméně 19 500 Němců. Při pochodu směrem do Rakouska, který se někdy kontroverzně nazývá brněnský pochod smrti, zahynulo nejméně 1700 lidí. Podle sudetoněmeckých historiků bylo obětí pět až deset tisíc. Mnozí podlehli nemocem a vyčerpání, další se stali obětí násilí.
Vyhnání brněnských Němců představuje podle historiků stále těžko uchopitelnou událost, a to zejména pro silnou vrstvu nánosů různých verzí historické paměti. Primátor Brna Petr Vokřál (ANO) uvedl, že nechce být soudcem minulosti, nicméně že násilí nemělo být v roce 1945 oplaceno násilím. Odsun se podle něj dotkl každé desáté rodiny v Brně. Že se při odsunu děly excesy, připustili i účastníci dnešního protestu proti pouti a proti smířlivým gestům vůči Německu. Zdůrazňovali však dobový kontext a to, že šlo o přímý důsledek války vyvolané nacistickým Německem.
