Povodňová repríza: chybějící přehrady a kapři v kanálech

Další reprízu už po květnových povodních čekal málokdo. V Čechách kvůli vytrvalým dešťům spadly dva domy, v Brně a Zlíně rozvodněné řeky zabíjely a do ostravských kanálů zase vodní živel nahnal desítky kaprů.

Ve slezských Stěbořicích se místní říčka ne nadarmo jmenuje Velká, ač je běžně jen pár centimetrů hluboká. "Velká nebyla tak velká od března 1940. Tehdy se v našem pivovaru brodili vojáci wehrmachtu po prsa ve vodě a zachraňovali topící se kozy a dobytek," srovnává Zbyněk Schreier, historku slyšel od svého otce. Ve středu 2. června musela být část Stěbořic vystěhována, nejméně čtrnáct domů, hlavně v okolí pivovaru. "Když potok vystoupil na třetí schod v baráku, raději jsem s dítětem opustila prostor," vypráví evakuovaná Lucie Blahetková.

ČTĚTE TAKÉ: Morava si oddychne, déšť ustane. Dokonce se oteplí 
                        Účet po záplavách je zatím sedm tisíc škod za 640 milionů

Kritická je středa i na tocích střední a jižní Moravy. Po třetí hodině odpoledne je ve Zlíně-Lužkovicích nalezen utonulý muž v rozvodněném přítoku Moravy. Jen o něco později ohlašují záchranáři dalšího utopeného v potoce brněnské Divišovy čtvrti. V Kunovicích v povodí Moravy je zatopeno 40 domů, pětadvacet kilometrů odtud ve Zdounkách 30 domů. Nervy tečou i vodohospodářům z Povodí Odry, když se protrhává vojenská přehrada Barnov na Libavé a osmdesáticentimetrová vlna se valí na městečko Odry. Město ji nakonec přestojí bez větší újmy, ředitel Povodí Odry Ivan Pospíšil však mluví o "obrovském štěstí" a vyzývá stát k oprášení starých plánů, které počítají s výstavbou přehrad. Životně důležitá je podle Pospíšila i realizace kontroverzního projektu přehrady u Nových Heřminov na Opavě.

"Kdyby už byly postavené Nové Heřminovy, možná jsem tu teď nemusel tak bezmocně stát," přemítá ostravský chatař Jiří Hudeček v chatové osadě v Děhylově na řece Opavě. To už se píše čtvrtek, je krátce po patnácté hodině a Opava kulminuje. Hudeček smutně sleduje, jak mu voda vyplavuje sklepy a terasa chaty se mění v mořské molo. "Před třinácti lety to bylo horší, chata zmizela v řece až po střechu," srovnává chatař.

Konečně voda do Čech

Ve čtvrtek usilovné deště vylekají i Čechy. Ve Stříbře voda podmáčí terén a klátí kus městských hradeb, v Hluboké nad Vltavou ze stejných příčin padá skála. V obou případech se kamení sesype na obydlený dům, ke zranění lidí ale nedochází. Třetí nejvyšší povodňový stupeň hlásí i Klabava na Plzeňsku a v Praze se uzavírají povodňová vrata na Kampě. "Konečně mají něco i v Praze," rýpne si bohumínská farmářka Jana Marcolová, letos v květnu zcela vyplavená. "Když mají v Praze vodu nad normál, hned lépe chápou i naše problémy," vysvětluje.

Kampu chrání vrata, na řece Opavě mezi Opavou a Ostravou ale žádné podobné technické zařízení není, řeka tady místy nemá vůbec hráze, třeba u městečka Dolní Benešov. "Jako by nestačilo, že Opava zaplavuje baráky u řeky. Z druhé strany přišla na město přívalová vlna z polí, která vytopila osm domů," líčí povodeň benešovský dobrovolný hasič Kamil Lokaj. Celý čtvrtek proto pomáhá s kolegy odčerpávat vodu z vytopených objektů.

V řece Opavě dokonce žijí bobři, jeden zrovna skáče z břehu do kalných vod. Kuriózní "přírodozpytná" zpráva mezitím přichází i z Orlovské ulice v Ostravě, tamní obyvatelé prý smaží a grilují kapry. Posbírali je přímo před svými domy, nejméně čtyřicet kusů. Jak se později vysvětluje, v nedaleké zoologické zahradě se přelívá rybník a voda mizí v městské kanalizaci, která jen o kilometr dále vyvěrá do ulic. I se šupináči.   

Foto: Ivan Motýl