Práce pro bývalé vězně nebo invalidy? V sociálním podniku

Zdravotně postižení vyrábějí biopaliva, cizinci z východu pracují jako fitness trenéři, invalidní důchodkyně perou a žehlí ve velkém pro místní podniky. Zaměstnání lidí, kterým hrozí sociální vyloučení, je cílem takzvaného sociálního podnikání. I tady však musí podnikatelé myslet i na zisk.

Clear Service, velkoprádelna v Českém Těšíně, zaměstnává dvě ženy v invalidním důchodu. Jedna je hluchoněmá, druhá trpí neurologickými problémy. Kvůli zdravotním potížím nemohly ženy najít práci. Od dubna perou a žehlí prádlo pro místní podniky, především restaurace.

Prádelna za evropské peníze

"Výhodou sociálního podnikání je určitě to, že existují různé dotace, třeba z evropských fondů," pochvaluje si majitel prádelny Ladislav Dobša. Za nevýhodu považuje to, že jsou jeho zaměstnankyně vzhledem ke svému zdravotnímu stavu často doma na nemocenské.

Zatím se firmě daří vykazovat alespoň nějaký zisk, i když z podstatné části díky státním a evropským dotacím. Od ministerstva práce a sociálních věcí dostal podnik celkem 3,3 milionu korun. Za ně pan Dobša pořídil pračky, žehličky, sušičky a mandl a uhradil další výdaje související se vznikem sociálního podniku.

ČTĚTE TAKÉ: Šikana postižených: zkusil péct rohlíky, přišel o důchod

"Sociální podnik se jako kterákoli jiná firma snaží vytvářet zisk nebo přebytek. V rámci svého provozu pak nabízí práci lidem žijícím na okraji společnosti, popřípadě těm, kterým podobný osud hrozí, tedy zdravotně postiženým, menšinám, mladistvým z dětských domovů, bezdomovcům, bývalým vězňům či abstinujícím narkomanům," přibližuje hlavní myšlenku Taťána Plecháčková z ministerstva práce a sociálních věcí, která má agendu sociálního podnikání na starosti.

Servírkou v Kadani

V Kadani můžete zajít na zdravý oběd do restaurace Sofira. Projekt získal evropskou dotaci ve výši 4,4 milionu korun, za kterou se například koupilo vybavení do kuchyně a jídelny i hračky do dětského koutku. Práci zde našly dvě Romky, žena se zdravotním handicapem a dívka, jejíž rodina se ocitla v tíživé životní situaci. "Práci jsem hledala přes rok a nikde mě nevzali. Tady dělám servírku na částečný úvazek a za práci jsem moc ráda," říká spokojeně jedna z nich, devětadvacetiletá Sylvie Gážiková.

Majitelka restaurace Hana Vodrážková věří, že restaurace, která je v provozu od dubna, si na sebe vydělá. A zisk plánuje investovat zpět do podniku, což je jeden z principů sociálního podnikání. "My už máme neziskovku, takže s tím nemáme problém. Ale chápu, že některým podnikatelům to vadí, že mají minimálně polovinu zisku zase reinvestovat," říká o zkušenostech sociálních podnikatelů.

PSALI JSME: Služby v dopravě zdravotně postižených se rozšiřují

Za největší problém sociálního podnikání označuje práci se zaměstnanci. "Je problém vůbec najít někoho vhodného. Ty lidi musejí nějak vypadat, nějak se chovat, mít nějaké vzdělání," vypočítává.

Sociální podnikání

Sociální ekonomika a podnikání jsou pojmy, které v Česku příliš lidí nezná, na západ od nás nejde ale o nic nového. Koncept sociálního podnikání vznikl ve Francii a Velké Británii, odkud se postupně rozšířil i do zbytku Evropy. Od vstupu do Evropské unie v roce 2004 se myšlence sociálního podnikání věnuje více pozornosti i u nás.

Sociální podnik využívá místní zdroje, reaguje na místní potřeby, chová se ekologicky a snaží se být ekonomicky udržitelný. "I sociální podnik nese ekonomická rizika a na trhu se snaží obstát a bojuje s konkurencí stejně jako ostatní podniky," upozorňuje Plecháčková.

Na rozjezd činnosti může podnikatel až do konce listopadu 2012 požádat na ministerstvu práce a sociálních věcí o dotaci z evropských fondů a získat až 200 tisíc eur, tj. 5,2 milionu korun. V rámci dvou výzev zatím ministerstvo rozdělilo 88 milionů mezi 27 projektů.

Foto: archiv, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR