Hlavní město si nechává vypracovat rozsáhlou analýzu o situaci migrantek a migrantů, kteří v něm žijí. Výsledky chce vedení Prahy využít k lepšímu zacílení integračních programů. Na konferenci s názvem Výzvy integrace výzkum představila jedna ze spoluautorek Yana Leontiyeva ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Lidé ze zahraničí tvoří zhruba 15 procent obyvatel Prahy. V hlavním městě žije víc než třetina všech cizinců, kteří trvale či přechodně pobývají Česku.
Výzkum začal loni v září, trvat má do srpna. Na dotazník se 78 otázkami pak od března do května odpovídalo 1091 cizinek a cizinců nad 18 let ze zemí mimo EU. Rozhovory s nimi vedlo 71 tazatelů, z nichž polovina pocházela také ze zahraničí. Dotazy se týkaly lokality a délky pobytu, práce, bydlení, rodiny a potomků, jejich školní docházky či plánů do budoucna. Pozornost se věnovala také tomu, jak moc a v jakých situacích cizinci používají češtinu, jaké měly kurzy a kde vidí jazykové bariéry. Sociology zajímá i informovanost o právech a povinnostech či vztahy cizinců s českým okolím.
"Šetření je unikátní a první podobně zaměřené. Dotazník je velmi rozsáhlý. Je snaha zjistit o cizincích co nejvíce. Oblastí jejich života, o kterých se neví, je opravdu hodně," uvedla Leontiyeva. Podle ní se nyní ještě dokončují další rozhovory s lidmi z Vietnamu a ze států EU.
Složení dotázaných odpovídá zastoupení cizinců v Praze podle občanství i věku. "Průměrný věk respondentů je kolem 38 let. Zhruba polovina je žen a polovina mužů. Téměř polovina má v ČR trvalý pobyt, průměrná délka pobytu je o něco delší než sedm let," uvedla socioložka.
Dosavadní zjištění ukazují, že zhruba polovina lidí je také vdaná či ženatá. Nadpoloviční část dotázaných pak má děti, z nichž velká část je s rodiči v Česku. Víc než třetina pražských migrantů a migrantek má vysokou školu. Víc než polovina má zaměstnání či podniká. Výrazný je i podíl zahraničních studentů vysokých škol.
Experti nyní shromážděné informace zpracovávají. Hlavní město by výsledky mělo zveřejnit na podzim.
Od roku 2014 má magistrát samostatné oddělení národnostních menšin a cizinců. Téma integrace má na starosti jeden z radních. Metropole má i integrační centrum a koncepci integrace, která letos vyprší. Nový dokument se už připravuje, mezi jeho priority má patřit vzdělávání. "Cílem je, aby Praha byla metropole všech, aby se tu migranti cítili jako doma a domácí zas věděli, že město je pořád jejich. Město může být díky pestrosti jen lepší," uvedla šéfka integračního centra Anca Covrigová.
Podle místostarosty Prahy 7 Ondřeje Mirovského (Zelení/Trojkoalice) bylo hlavní město Česka vždy kosmopolitní. Dobře provedená integrace pak může být tím, co nedá prostor "strašení neznámem" a rozptýlí představy o tom, "že ČR je nedobytná pevnost", řekl.
Metropole měla loni 1,27 milionu obyvatel. Na konci roku legálně v hlavním městě žilo 185.480 cizinců. Přes 94.600 z nich mohlo v Česku zůstat natrvalo. V Praze je také víc než třetina všech lidí ze zahraničí, kteří v Česku přechodně či trvale pobývají.
