Pojišťovny by měly hradit nároky klientů při úpadku cestovní kanceláře v plné výši. Rozhodla o tom ve středu sněmovna, když schválila upravenou novelu zákona o podmínkách podnikání v cestovním ruchu. Cestovní kanceláře budou moci podle předlohy, která míří k posouzení do Senátu, nahrazovat pojištění proti úpadku bankovní zárukou. Pojišťovny s povinností hradit nároky klientů i nad sjednaný limit nesouhlasí. Ministerstvo pro místní rozvoj na úpravě trvá, argumentuje ochranou spotřebitele.
Pojišťovny už pohrozily, že ukončí pojišťování cestovních kanceláří proti krachu, když bude novela platit. Návrh ale kritizují i cestovní kanceláře. Bez pojištění totiž budou muset buď skončit, nebo odejít do ciziny.
Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) poukazovala na to, že případy, kdy pojišťovny nevyplatily plné náhrady, nejsou "eurokomformní". Upozornila na letošní rozhodnutí Ústavního soudu, který potvrdil, že klient má nárok na plné vrácení peněz bez ohledu na limit pojištění. Pojišťovny budou dostávat dostatek informací o hospodaření cestovních kanceláří a budou moci určit správný limit, zdůraznila Šlechtová.
"Oceňujeme snahu o zvýšení ochrany spotřebitele, ale musí mít takový limit, aby byla realizovatelná," oponoval místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Bankovní garance podle něho nebude fungovat, protože ji nikdo nedá neomezenou. "Cestovní kanceláře budou muset svou činnost ukončit nebo přesunout do zahraničí," varoval Kalousek.
Člen prezidia Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura (SPD) s Kalouskovými obavami na základě průzkumu mezi členskými CK nesouhlasil. "Přestaňte nám předvádět lobbing pojišťoven," řekl. Vyjádření pojišťoven nepokládá Okamura za relevantní, žádné jejich oficiální písemné vyjádření v tomto smyslu podle něho neexistuje. Zjišťují prý ale, zda budou cestovní kanceláře skládat spoluúčast, což podle Okamury není problém.
Před ustanovením varovala i Jana Fischerová (ODS), která odkazovala na stanovisko konkurenční Asociace cestovních kanceláři ČR, a její stranický kolega Petr Bendl, jenž mluvil o "mazání schodů" českým cestovním kancelářím. Cestovní kanceláře podle Fischerové nebudou schopny pojištění sjednávat. "Ochrana spotřebitele funguje," soudí Fischerová. Její návrh na vypuštění sporné pasáže sněmovna neschválila.
Nepochodil ani Vojtěch Filip (KSČM) s návrhem vrátit předlohu do výboru kvůli údajnému rozporu s občanským zákoníkem. Filip upozorňoval na cestovní agentury, jež podle něho mohou spotřebitele ohrožovat.
Zpravodajka předlohy Martina Berdychová (ANO) vzhledem k verdiktu Ústavního soudu stáhla svůj návrh, jenž by omezil odpovědnost pojišťoven v případech, kdy nemohly vědět, že pojistné plnění nepokryje celé riziko.
V novele nebude původně navrhovaný minimální čtyřmilionový limit pojištění pro cestovní kanceláře, které nabízejí zájezdy leteckou dopravou, a milionový limit pro kanceláře prodávající například autobusové zájezdy. Hranice zůstane na 30 procentech plánovaných tržeb z prodeje zájezdů. Limit pojistného plnění však bude muset být takový, aby v případě úpadku cestovní kanceláře pokryl všechny nároky zákazníků.
Norma i po úpravách stanoví, že cestovní agentury budou muset u prodávaných zájezdů nově uvádět, která cestovní kancelář zájezd organizuje. Cestovní kanceláře budou muset
předkládat pojišťovnám před uzavřením smlouvy mimo jiné údaje o hospodaření a počtu zájezdů. Schválený pozměňovací návrh výboru pro veřejnou správu počítá i s dalším pravidelným informováním pojišťoven. Cestovní kanceláře jim budou muset každý měsíc dodávat údaje o počtu cestujících a prodaných zájezdů, o celkové ceně prodaných zájezdů a o výši záloh a tržeb za zájezdy a za poukazy na ně.
Pokud ministerstvo pro místní rozvoj zjistí, že cestovní kancelář nesplnila některou ze zákonných povinností vůči pojišťovně, vyzve ji podle předlohy k nápravě nebo jí bude moci zakázat uzavírat nové smlouvy v případě, pokud by porušení povinnosti mohlo ohrozit zájmy zákazníků.
Novela má také nově upravit financování horské služby. Ministerstvo pro místní rozvoj bude určovat výši dotace horské službě na základě její žádosti, kterou bude podávat vždy do konce dubna na další rok. Žádost bude obsahovat zprávu o využití státních peněz v minulém roce, finanční plán výdajů a výhled na další dva roky.
Papež očekává žaloby
Podle asociace předkladatel zákona ale nedomyslel situaci, co nastane, pokud pojišťovna vypoví CK smlouvu. Ta nebude smět zájezdy pořádat a klienti, kteří si zájezd zakoupili před vypovězením pojištění, tak o něj podle asociace přijdou. CK v takovém případě utrpí významnou ztrátu a může i zkrachovat, přestože její hospodaření bylo v dobré kondici.
"Jedna z možností, jak se takovou situací mohou cestovní kanceláře vyrovnat, bude žaloba na stát o náhradu. Jiná možnost bude odchod do zahraničí a využití mnohem měkčích podmínek v zahraničí a na našem trhu pak budeme působit jen jako agentury," řekl místopředseda asociace Jan Papež.
Návrh novely sice podle něj obsahuje také institut bankovní garance, ale natolik nepromyšleně, že ji nelze v praxi vůbec realizovat, neboť bankovní garance nemůže znít na neohraničenou částku. Podle asociace je navíc změna dosavadní praxe de facto zbytečná. V horizontu dvou let bude nutné vzhledem k nové směrnici EU znovu celý zákon přepracovat.
Na českém trhu nyní operuje celkem 942 aktivních pojištěných cestovních kanceláří. V letošním roce ukončily svou činnost pouze tři CK. Tuzemské cestovní kanceláře prodají ročně zájezdy v hodnotě zhruba dvacet miliard Kč.
