Vážený pane rektore,
někdy v roce 2005, když se dr.Kindl s dr.Teleckým kolem narozenin dr. Kindla chlubili, že poznají každý text, který kdy psali, jsem požádal kolegu, aby oskenoval některé texty dr. Kindla z jeho komentáře spolu s mými a nějakými dalšími texty a podstrčil jsem ho dr. Kindlovi jako svou dizertaci. Pamatuji si, že dr. Kindl svůj text poznal, dr. Telecký ne. Později jsem obhájil svou skutečnou dizertaci, kterou mám k dispozici. Zřejmě omylem se do knihovny dostala "žertovná" verze.
V květnu letošního roku si mi doc.Kindl stěžoval na různé podivnosti v jeho průchozí kanceláři. Např. byl napadán, že si do akreditační žádosti vymyslel doc.Jana Pecha, CSc. Ve skutečnosti v akreditační žádosti toto jméno není, dr.Kindl psal některé podklady rukou a jeho sekretářka ručně napsané jméno doc.JUDr.Jan Pauly, CSc. napsala jako Pech. Chybu jsme našli a opravili a jméno Pech se nacházelo jedině na konceptu, který měl doc.Kindl v šuplíku svého stolu v kanceláři. Podobně se mu ztratila rigorózní práce, o kterou se následně zajímala AK.
Při rozhovoru jsem se mu zmínil, že mi není známo, jestli je "žertovná" verze mé dizertace v knihovně, do knihovny jsem se nechtěl jít podívat. Dohodli jsme se s doc.Kindlem na sepsání prohlášení, uložili jsme ho v sekretariátu a doc.Kindl o mé dizertaci hovořil s lidmi, kteří často procházeli jeho kanceláří.
Předpokládali jsme, že pokud existuje někdo, kdo nám škodí, s dizertací se obrátí na rektora (na Vás) nebo na děkana, nebo některého vedoucího katedry, proděkana, a nám se potvrdí, že někdo takový existuje. Když mne s kopií dizertace zastihl ve čtvrtek v Českém rozhlase novinář, byl jsem v šoku, navíc jsem v šoku rychle nevěděl, jestli mám původní dizertaci na chatě nebo jinde. V sobotu po vyjití Lidových novin jsem ji našel na chatě.
V pondělí v 9:00 podle naší dohody přečetl doc.Kindl prohlášení a předložil mou originální dizertaci, byla u toho i ČT, kterou na fakultu pozvala prof.Válková.
Plzeň, září 2009
Ivan Tomažič
