Kauza Vítkov: věci žhářů nesou nacistické symboly

Předměty, které policisté zabavili vítkovským žhářům při domovních prohlídkách, obsahují nacistickou a neonacistickou tematiku s odkazem například na Adolfa Hitlera. Potvrdil to soudní znalec Michal Mazel, který vypracoval posudek zajištěných předmětů.

"Z předložené dokumentace 90 procent vykazuje znaky s rasovým podtextem. Je tam symbolika charakteristická pro moderní neonacismus," řekl znalec.

Během své práce se probíral velkým množství hudebních nahrávek, fotografií a symbolů. Mezi nimi byla například vlajka s hákovým křížem a další symboly odkazující na Adolfa Hitlera či Benita Mussoliniho. "Měli také řadu časopisů, ve kterých jsou rasistické a nenávistné texty. Nechybí v nich ani výzvy k zabíjení příslušníků jiných etnik či výzvy k něčemu podobnému, k čemu došlo ve Vítkově," shrnul své závěry Mazel.

Politolog a přední expert na extremismus Zdeněk Zbořil vypracoval oponentní posudek. V něm se závěry kolegy souhlasí.

Při zkoumání předmětů a nejrůznějších nahrávek narazil často například na symbol C18. "Jednalo se o britskou neonacistickou teroristickou organizaci. Byl tam například i symbol 18, což pro neonacisty představuje číselné označení jména Adolfa Hitlera," řekl. Dodal, že současní neonacisté si hledají i novodobé vzory. "Narazil jsem i na odkaz na Romana Skružného, což byl český kolaborant, který se po druhé světové válce snažil vybudovat podzemní neonacistické hnutí," vysvětlil znalec.

K TÉMATU: Žháři z Vítkova netrpí duševní chorobou. Věděli, co dělají
                    Kauza Vítkov. Pocity mám strašné, řekla Siváková

Podle něj jsou zajištěné materiály jednoznačně propagací rasové výlučnosti a xenofobních postojů. U Václava Cojocarua, jednoho z obžalovaných, policisté našli neonacistický časopis s texty, kde jsou Romové označování za odpad či bestie. Vyzývají k rasové čistce. "Cikáni jsou z......á špinavá verbež," uvádí časopis Čistý domov. "Takové citáty nejsou vůbec v zajištěných materiálech výjimečné," komentoval to znalec.

Tři z obžalovaných - Jaromír Lukeš, Ivo Müller a Václav Cojocaru, se k účasti na akci přiznali. Všichni ale popírali záměrný útok na Romy. Hájili se tím, že nevěděli o přítomnosti lidí. Prý chtěli zapálit pouze sklad kradených věcí. To dnes ale Mazel zpochybnil. "Nikdy jsem se nesetkal s tím, že by extremisté chtěli útočit na nějaký sklad. Má to být projev rasové války a ta je vedena vždy proti lidem, etniku či nepřátelským rasám," řekl znalec.

Podle znalců zajištěné materiály jednoznačně dokazují, že obžalovaní měli intenzivní zájem o extremistickou problematiku, že žili pro neonacistické hnutí. "Vidím to především v jejich snaze podporovat uvězněné kamarády. Jestli jen třetinu toho, co nashromáždili, četli a poslouchali, museli moc dobře vědět, o co se jedná," vysvětlil Mazel. Podle něj obžalovaní patří k nejhorším extremistům.

Foto: Robert Sedmík, ČTK