Řidiči autobusů jezdí "na krev". Nedodržují pauzy a řídí unavení

Stále více řidičů autobusů a nákladních vozidel nedodržuje povinné přestávky. Vyplývá to z výsledků kontroly silniční dopravy za rok 2011, které na svých internetových stránkách zveřejnilo ministerstvo dopravy. Nedodržení stanovené doby odpočinku kontrola odhalila ve více než 9 tisících případů. Rok předtím tento prohřešek objevila u zhruba 7700 kontrolovaných řidičů. Právě mikrospánek řidiče byl asi příčinou sobotní tragické nehody českého autobusu v Chorvatsku, při níž zahynulo osm lidí.

Mezi další časté prohřešky řidičů patří podle kontroly neoprávněná manipulace s tachografem, na kterém se zaznamenávají data o průběhu jízdy, a nepředkládání povinných záznamů o přestávkách v jízdě. Skoro třetina autobusů v ČR navíc nesplňuje standardy bezpečnosti.

Podle Sdružení automobilového průmyslu je tuzemský autobusový park přestárlý. Průměrné stáří se dlouhodobě pohybuje kolem 14 let a na konci loňského roku bylo 14,5 roku. Průměrné stáří autobusů v EU je přitom deset až 11 let. Důvodem je zejména nedostatečná obnova vozidlového parku v Česku.

Autobusy vyrobené před rokem 2000, kterých je v Česku většina, navíc neplní legislativní standardy zásadně zpřísňující požadavky na aktivní a pasivní bezpečnost autobusů. "Došlo k pokroku v oblasti brzd, stability, signalizace závad atd. Byly zavedeny přísné standardy pro sedadla cestujících a pevnost karoserie. Tím výrazně stoupla bezpečnost cestujících. Realita je však taková, že téměř třetina z asi 20 tisíc autobusů registrovaných v ČR neplní ani základní úroveň dnešních standardů bezpečnosti. To má fatální následky při dopravních nehodách autobusů," sdělil ředitel sdružení Antonín Šípek.

Pauza po devíti hodinách

Obecně platí, že řidič kamionu a autobusu musí po devíti hodinách řízení, během kterých by měl mít jednu třičtvrtěhodinovou pauzu, přerušit řízení alespoň na 11 hodin, uvedl Jan Medveď ze sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia. Problém ale spočívá v tom, že toto nařízení nepřipouští žádnou toleranci, a pokud řidič jízdu přeruší pět minut po uplynutí tohoto limitu, může to být kvalifikováno jako přestupek, dodal.

Podle ministerstva dopravy loni dopravci za tyto prohřešky zaplatili rekordní pokuty přes 45 milionů korun, což je zhruba o 14 milionů korun více než v roce 2010. Tendence zvyšování výše vybraných pokut je podle úřadu patrná od roku 2006. Důvodem je i zvyšující se množství kontrol a jejich důkladnost, dodalo ministerstvo dopravy.

Kromě kontroly dodržování stanovené délky řízení a povinných přestávek se policie, celní a dopravní úřady zaměřily i na technický stav vozidel. Z necelých 100 000 zkontrolovaných vozidel byla podle ministerstva dopravy v nepořádku zhruba desetina. Nejčastěji mají vozidla v nepořádku dopravci registrovaní v Německu a Rakousku. U nich se závady vyskytují u zhruba u 20 procent kontrolovaných vozidel (23,4 a 18,4 procenta). Čeští dopravci vykazují nedostatky v technickém stavu vozidel u 11 procent kontrolovaných vozů a u polských a slovenských dopravců se vyskytují v osmi procentech.

Vloni kontrolní úřady provedly zhruba 1,85 milionu kontrol autobusových a kamionových dopravců. Proti roku 2010 se množství kontrol zvýšilo o 21 procent u osobních linkových dopravců a o 17 procent u dopravců nákladních.