Volba hlavy státu
Rychetský kritizuje vládu kvůli zákonu o přímé volbě

22.02.2012 10:59 Aktualizováno 22.02. 14:10

Rychetský považuje za chybu například to, že úprava soudního přezkumu výsledku voleb není obsažená už v samotné novele ústavy. Podle návrhu prováděcího zákona má náležitosti voleb přezkoumávat Nejvyšší správní soud, ačkoliv podle Rychetského mívá ve srovnatelných zahraničních systémech tuto kompetenci Ústavní soud.

Pokud bude o volebních stížnostech rozhodovat Nejvyšší správní soud, nebude jeho verdikt konečný - lze jej napadnout ústavní stížností. Tím se soudní přezkum podle Rychetského výrazně prodlouží, stane se dvouinstančním, navíc se mohou objevit pochybnosti o kompetencích.

"To může podle předsedy Ústavního soudu značně komplikovat volby, a to jak ve fázi registrace kandidátek, kdy je možné, že na základě ústavní stížnosti bude ÚS nucen k vydání předběžného opatření a oddálení voleb, tak konečně i ve fázi po proběhnuvším hlasování," stojí ve zprávě zpracované vedoucím analytického odboru soudu Ivem Pospíšilem.

První přímá volba prezidenta se uskuteční příští rok. Několik měsíců po volbě ale vyprší mandát několika soudců Ústavního soudu. Může tak nastat situace, že ÚS dostane řadu stížností proti předcházejícímu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, ale nebude o nich moci rozhodnout. Plénum kvůli odchodu části soudců nemusí být usnášeníschopné. Může nastat také situace, že zvolený prezident jmenuje nové soudce Ústavního soudu, a ti pak budou posuzovat náležitosti volby prezidenta.

Výhrady k právní úpravě přímé volby prezidenta vyjádřil Rychetský už v minulých dnech. Lidé mají novou hlavu státu vybírat v podstatě stejným způsobem, jakým nyní volí senátory. Volebním obvodem je v tomto případě celé území České republiky. Prezidentské kandidáty může navrhovat dvacet poslanců, deset senátorů nebo lidé formou petice s 50 tisíci podpisy. Náležitosti kandidátek i petice má podle předlohy posuzovat ministerstvo vnitra, podobně jako u voleb do Evropského parlamentu.

Zástupci vlády ještě chtějí o zákonu jednat s parlamentními stranami. Otevřenou otázkou jsou například limity pro financování volební kampaně. Strany si limit přejí, ale neshodují se na jeho podobě a výši. Je možné, že limity vyřeší samostatný zákon.

"S přijetím prováděcího zákona nás velmi tlačí čas, aby se volby mohly platně vyhlásit a připravit," řekla dnes vicepremiérka Karolína Peake (VV).

Možní kandidáti pro přímou volbu prezidenta:

Jana Bobošíková (47) - bývalá europoslankyně. Působila jako novinářka, především v televizi (v době krize v ČT byla od prosince 2000 do února 2001 ředitelkou zpravodajství). Do roku 2004 moderovala Sedmičku TV Nova. V letech 2004 až 2009 byla nezařazenou europoslankyní, v roce 2006 založila stranu Politika 21 a stanula v jejím čele. V únoru 2008 neúspěšně kandidovala v prezidentských volbách, do nichž ji navrhla KSČM. Neúspěšné byly i její pokusy dostat se do sněmovny nebo Senátu. Loni založila stranu Suverenita - Blok Jany Bobošíkové.

Jiří Dienstbier (42) - senátor ČSSD, právník, syn prvního polistopadového ministra zahraničí. V roce 1989 se podílel na organizaci manifestací 17. listopadu 1989. V letech 1990 až 1992 byl poslancem Federálního shromáždění, později působil v řadách Mladých sociálních demokratů. Od roku 2010 zasedá v pražském zastupitelstvu, od července 2010 je stínovým ministrem spravedlnosti. Loni v březnu nahradil v horní komoře parlamentu svého zesnulého otce. Grémium ČSSD jej koncem minulého týdne spolu s Janem Švejnarem nominovalo do další fáze výběru stranického kandidáta na prezidenta.

Jan Fischer (61) - expremiér a nynější viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj, nestraník. Fischer strávil takřka celý profesní život v Českém statistickém úřadě (ČSÚ), od roku 2003 byl jeho předsedou. Od dubna 2009 do července 2010 byl předsedou dočasné vlády, která vznikla po demisi vlády Mirka Topolánka (ODS). Letos počátkem ledna potvrdil, že bude v přímé prezidentské volbě kandidovat na funkci hlavy státu.

Miroslava Němcová (59) - předsedkyně Poslanecké sněmovny (od 2010), první místopředsedkyně ODS. Ve sněmovně je od roku 1998, do roku 2002 byla místopředsedkyní a od roku 2006 první místopředsedkyní. Byla stínovou ministryní kultury. Před vstupem do politiky pracovala v Českém statistickém úřadu (1974 až 1992), od roku 1992 vlastní ve Žďáru nad Sázavou knihkupectví. Z jejích slov vyplynulo, že by přijala nominaci na funkci prezidentky, ale že preferuje nepřímou volbu prezidenta.

Zuzana Roithová (59) - europoslankyně. Před zvolením do Evropského parlamentu zasedala do července 2004 v Senátu, do něhož byla zvolena v roce 1998 jako bezpartijní. Od roku 1999 je členkou KDU-ČSL. Od ledna 1998 byla půl roku ministryní zdravotnictví ve vládě Josefa Tošovského. Jako absolventka medicíny byla například ředitelkou Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze či pražské Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Nyní se angažuje mimo jiné v případu vězněné ukrajinské expremiérky Julije Tymošenkové. Kandidaturu Roithové do prezidentského úřadu by podle spekulací měla strana oznámit tento týden.

Karel Schwarzenberg (74) - ministr zahraničí a předseda strany TOP 09. Již loni v říjnu oznámil, že se rozhodl přijmout kandidaturu na prezidenta republiky. Nominovala jej TOP 09, která zatím jako jediná z parlamentních stran rozhodla o svém prezidentském kandidátovi. Potomek významného šlechtického rodu žil od roku 1948 v zahraničí, do vlasti se vrátil po pádu komunistického režimu. Mimo jiné byl kancléřem prezidenta Václava Havla a senátorem.

Přemysl Sobotka (67) - první místopředseda Senátu, předseda ODS v Libereckém kraji. Původní profesí lékař, pracoval jako primář rentgenologického oddělení liberecké nemocnice. Senátorem je od roku 1996, od prosince 2004 do listopadu 2010 předsedou Senátu. Loni v listopadu ho jako kandidáta ODS na prezidenta podpořila liberecká krajská organizace strany a pro jeho kandidaturu se už několikrát vyslovil předseda strany a premiér Petr Nečas.

Jan Švejnar (59) - ekonom, profesor na Michiganské univerzitě (USA), nestraník. Na newyorské Kolumbijské univerzitě nyní vede nové Centrum pro globální a hospodářskou politiku. Byl kandidátem ve volbě prezidenta začátkem roku 2008 (podporovaly jej ČSSD, Strana zelených a senátorské kluby SNK ED a Klub otevřené demokracie; ve třetím kole druhé volby zvítězil Václav Klaus). Od roku 1970 žil v USA, domů se vrátil v roce 1990 jako člen mise Světové banky, poté byl mj. ekonomickým poradcem prezidenta Václava Havla, premiéra Vladimíra Špidly a dalších ministrů. Grémium ČSSD jej koncem minulého týdne spolu s Jiřím Dienstbierem nominovalo do další fáze výběru stranického kandidáta na prezidenta.

Miloš Zeman (67) - bývalý premiér, nyní čestný předseda Strany práv občanů - zemanovci (SPOZ). V minulosti několikrát připustil, že by se v případě přímé volby o funkci prezidenta ucházel, 14. února SPOZ oznámila jeho kandidaturu. Ve vysoké politice se pohybuje od roku 1990, kdy se stal poslancem federálního parlamentu. V roce 1993 byl zvolen předsedou ČSSD, v letech 1996 až 1998 byl šéfem sněmovny, v letech 1998 až 2002 vedl sociálnědemokratickou vládu. V roce 2003 neúspěšně kandidoval na prezidenta republiky. V roce 2007 vystoupil z ČSSD a posléze se stal spoluzakladatelem a prvním předsedou SPOZ.

Foto: montáž TÝDEN.CZ

Autor: ČTK