Šéf NKÚ Dohnal odmítl kontrolu. Odporuje prý ústavě

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu František Dohnal odmítl poskytnout podklady skupině poslanců, která měla zkontrolovat údajné chyby v hospodaření úřadu. Kontrolní skupina sice zahájila kontrolu, ale Dohnal s ní nechtěl spolupracovat s tím, že její činnost je v rozporu s ústavou. Řekl to předseda kontrolní skupiny Libor Ježek (ODS).

Sněmovna na návrh předsedy výboru Vladimíra Koníčka (KSČM) rozhodla, že se bude ještě na současné schůzí situací v NKÚ zabývat.

Dohnal v prohlášení, oznamuje, že po "řádném právním zvážení a také na základě právního názoru Ústavu státu a práva" odmítá součinnost při kontrole poslanců, protože z hlediska ústavních principů není a nesmí být poslanecká kontrola politickým soudem. Také uvádí, že poslanecká kontrola nemá zákonným způsobem nastavená pravidla kontroly. Projednávání situace v NKÚ ve sněmovně však přivítal. Vyjádřil naději, že ho sněmovna pozve, aby mohl poslancům situaci vysvětlit.

ČTĚTE TAKÉ: Státní zastupitelství má materiály NKÚ ohledně Dohnala
                       Policie nebude řešit oznámení Dohnala na poslance

Úřad prý rovněž nesmí poskytnout takové podklady, kde se smluvně zavázal k mlčenlivosti. Naproti tomu kontroloři k mlčenlivosti zavázáni nejsou a mohou například zveřejňovat jakékoli informace, ke kterým se dostanou, obává se Dohnal.

Právník Jan Kysela uvedl, že nezávislost NKÚ při výkonu působnosti neznamená jeho vynětí z dosahu jiných kontrolních orgánů. "Zákon o NKÚ stanoví, že to, co úřad kontroluje u jiných, v jeho případě kontroluje Poslanecká sněmovna, potažmo jí pověřený výbor nebo komise," napsal Kysela.

"Každý státní orgán v demokratickém státě musí podléhat kontrole. Bez kontroly moci není demokracie," sdělil odborník na ústavní právo Václav Pavlíček. Podle něj je v reprezentativní demokracii takovým kontrolním orgánem výbor Poslanecké sněmovny.

Kysela nicméně připustil, že na činnost sněmovních kontrolních orgánů nedopadá zákon o státní kontrole. "V rozporu s principem dělby moci (jak je definován v Ústavě) by bylo, kdyby sněmovna nebo její orgány zasahovaly do kontrolní činnosti NKÚ," dodal Pavlíček.

Podle Dohnala NKÚ nesmí poskytnout takové podklady, kde se smluvně zavázal k mlčenlivosti. Naproti tomu kontroloři k mlčenlivosti zavázáni nejsou a mohou například zveřejňovat jakékoli informace, ke kterým se dostanou, obává se Dohnal.

Úřad je podle něho připraven poskytnout součinnost, ale pouze za předpokladu, že kontrola je nastavena v souladu se zákonem. "Jakýkoli jiný postup, který neodpovídá právu, nahrává spekulacím o politické nekorektnosti celé kauzy," uvedl.

Poslanci ze sněmovního kontrolního výboru se vydali na NKÚ, aby prověřili plýtvání penězi, kterého se Dohnal údajně dopustil. Letos na jaře na to upozornilo širší vedení úřadu, kolegium. Poslanci si dokonce najali auditorskou firmu KPMG, aby jim pomohla.

"Dostali jsme jakési zdůvodnění, ale musí to prověřit právníci. Dle mého soudu je to jenom oddalování onoho problému," řekl poslanec Ježek. "Nevím, jestli jakákoli kontrolovaná osoba by si kdy toto dovolila vůči Nejvyššímu kontrolnímu úřadu," podotkl. Poslanci se proto rozhodli, že jednání o NKÚ navrhnou na pořad současné schůze sněmovny.

Zároveň se dohodli, že o materiály, o které měli zájem, nyní požádá Dohnala předseda výboru Vladimír Koníček (KSČM) a dá mu týden na to, aby je dodal. "Věřím, že je kontrolnímu výboru poskytne," řekl Koníček. Podle poslance Ježka žádný z nich nepodléhá utajení ani ochraně osobních údajů, a zkusí tedy splnit úkol jinak. Poslanecká sněmovna totiž v červnu pověřila výbor, aby hospodaření úřadu prověřil.

Kvůli údajným chybám v hospodaření úřadu již poslanci vyvolali s Dohnalem kárné řízení. Dohnal čelil také trestnímu oznámení, podle jeho vyjádření ale policie všechna oznámení na něj odložila, protože se nepodařilo prokázat spáchání trestného činu.

Ilustrační foto: Robert Sedmík, Lucie Pařízková