Prezident narazil
Senát nechce Sváčka ústavním soudcem. Podle Klause je to chyba

Senát v tajné volbě odmítl, aby se předseda pražského městského soudu Jan Sváček stal ústavním soudcem. Prezident Václav Klaus, který ho navrhl, je přesvědčen o tom, že Senát udělal chybu. Sváček v tajných volbách získal 38 ze 79 možných hlasů. K souhlasu horní komory s jeho jmenováním tak chyběly jen dva hlasy.

"Prezident je přesvědčen o tom, že Senát udělal chybu a že jsme přišli o možnost mít kvalitního ústavního soudce," sdělil prezidentův mluvčí Radim Ochvat.

Nový ústavní soudce se hledá místo dosavadní místopředsedkyně Ústavního soudu Elišky Wagnerové, jíž na jaře končí mandát. Sváčka senátoři odmítli mimo jiné proto, že on-line deníku TÝDEN.CZ lhal o kamarádství s šedou eminencí pražské politické scény Tomášem Hrdličkou. 

Klaus Sváčka vehementně prosazoval a o víkendu dokonce do zámku v Lánech pozval lídry ČSSD Bohuslava Sobotku a Michala Haška, aby jeho kandidáta v Senátu podpořili. Neúspěšně. Výběr nových ústavních soudců je důležitý vzhledem k faktu, že soud letos bude rozhodovat například o stížnostech levicové opozice proti vládním reformám.

"Nejsem kandidátem levicové ani pravicové strany, ale nezávislým soudcem," řekl senátorům Sváček. Připustil, že je "Klausův kandidát", ale zároveň dodal, že nikdo jiný než prezident republiky ani kandidáty na ústavní soudce dávat nemůže. Klaus už Sváčkovi kandidaturu do Ústavního soudu nabídl v roce 2003, tehdy ale ještě z osobních a profesních důvodů odmítl.

"Byl jsem komunista, ale StB mě neúkolovala"

Při svém představování se Sváček vyjádřil k tomu, že byl před listopadem 1989 členem komunistické strany. "Nemám nic na svou obhajobu," uvedl. Odmítl ale obvinění, že rozhodoval na základě zadání někdejší Státní bezpečnosti, komunistické policie nebo strany. "Dokládají to polistopadová prověření před jmenováním do soudcovských funkcí," řekl Sváček senátorům.

Sváček předpokládá, že obvinění ohledně jeho předlistopadového působení souvisejí s jeho pozicí předsedy městského soudu. "Z titulu této funkce se musím vždy zastávat těch správných soudců a hájit jejich nezávislé rozhodování. Tím si získávám nepřátele z okruhu osob, které se v minulosti snažily jakýmkoli způsobem tuto nezávislost narušit," uvedl soudce. Podpory se mu podle jeho slov dostalo naopak i od spolku na podporu nezávislé justice Šalamoun, ačkoli to nečekal.

Ústavní soudce jmenuje prezident se souhlasem Senátu na dobu deseti let. Největší personální obměnu Ústavní soud prodělal v letech 2003 až 2005 v souvislosti s ukončením funkčního období části svých členů. Senátoři a Klaus se už tehdy dostávali do sporu o některé kandidáty. Z 19 nominovaných, které prezident nabídl Senátu, mu horní komora odmítla šest.

Příští rok vyprší mandát hned osmi soudcům

Letos v červnu skončí mandát ještě soudci Františku Duchoňovi, příští rok hned osmi  soudcům včetně předsedy soudu Pavla Rychetského. Pokud by se i vzhledem k volbě příštího prezidenta opakovaly průtahy a spory při jmenování nových soudců, je možné, že Ústavní soud znovu dočasně omezí svou činnost, stejně jako před osmi lety.

Rychetský se podle svých slov nemůže k procesu schvalování budoucích ústavních soudců vyjadřovat. Zdůraznil ale, že plné personální obsazení Ústavního soudu je z dlouhodobého hlediska podmínkou efektivity ústavního soudnictví v zemi. "Je v zájmu Ústavního soudu i nás všech, aby prezident republiky i Senát dospěli při procesu výběru a jmenování dalšího kandidáta na funkci soudce Ústavního soudu ke shodě," sdělil Rychetský.

Na Ústavní soud jako garanta ústavnosti se mohou za určitých podmínek obracet skupiny zákonodárců, prezident, ale také občané. Ústavní soudci mohou mimo jiné rozhodnout o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, pokud dospějí k závěru, že jsou v rozporu s ústavním pořádkem. Rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny soudy i státní orgány.