České děti nehloupnou, za posledních šest let se ale zhoršily jejich výsledky v matematice a češtině. S těmito závěry přišla firma Scio, která na 273 školách testovala jejich vědomosti v letech 2005 a 2011. Každé testování absolvovalo na 25 tisíc žáků devátých tříd. Největší problémy měly děti s úlohami se zlomky, v angličtině se znalosti naopak zlepšily. Zhoršování znalostí českých školáků konstatovaly v minulých letech mezinárodní průzkumy.
"Dovednosti žáků jsou po šesti letech významně horší, ubylo dobrých a velmi dobrých žáků, přibylo průměrných," představil výsledky z českého jazyka Bohumil Kartous ze Scia, které za úplatu připravuje také testy na střední a vysoké školy. Podíl podprůměrných žáků se dokonce zvýšil z původních 31 procent na 35 procent.
Ještě hůř pak dopadly počty, kde organizátoři nezaznamenali zlepšení ani u jedné otázky. "Z analýzy výsledků je patrné, že žákům činí potíže poměrně jednoduché numerické počítání, zlomky a kombinace jednotek a různých forem zápisu čísel," uvedl Kartous. Neznamená to prý ale, že by byly děti hloupější, jen se zhoršily znalosti v těchto předmětech. V testu obecných studijních předpokladů, tedy všeobecném rozhledu, se výsledky nezměnily.
Děti si naopak polepšily v anglickém jazyce, testy zjistily pokroky v otázkách zaměřených na konverzaci, poslech, čtení i porozumění textu. Kartous přitom upozornil, že změny ve výsledcích testů nejsou závislé na velikosti školy, na obci nebo na kraji, záleží prý hlavně na kvalitě každé jednotlivé školy.
Školáci zapojení do testování zároveň vyplňovali dotazník, podle nějž se více než třem čtvrtinám dětí ve škole líbí. Mezi deváťáky také přibylo zájemců o gymnázia a učební obory s maturitou, snížil se zájem o střední odborné školy.
Podobné testování, kterého by se však měli účastnit všichni žáci 5. a 9. tříd, připravuje i ministerstvo školství. Projekt má stát 300 milionů korun, naostro má být spuštěn v roce 2014. Má však řadu kritiků, vyčítají mu předraženost a riziko "biflování" požadovaných znalostí. Podle Scia, které nabízí podobné testy komerčně, by byla lepší výběrová šetření na reprezentativním vzorku školáků. Tyto průzkumy by prý zdaleka nestály tolik jako plošné testování, poskytly by však stejné informace o trendech ve vzdělanosti.
