Prázdniny končí
Jak naučit dítě učit se? Ukažte mu co nejvíce možností

"Je tu spousta kamarádů, jsou tu dobrý hry a hlavně se mi tady líbí, že na nás učitelé neřvou jako ve škole," shrnuje své dojmy desetiletý Kuba. Je jedním ze čtyř desítek dětí, které na konci prázdnin trávily svůj čas učením. Nebo spíše hledáním způsobu, jak se učit.

Vzdělávací společnost Scio pořádá již od března kurz s názvem Jak na učení, kde vyškolení lektoři pomáhají dětem najít cestu nejen k lepším známkám, ale také k vlastním schopnostem. "Je nesmyslné, aby se děti biflovaly věci, které stejně nikdy nepoužijí. Doba je jiná, vše si najdou na internetu nebo v knize. Mnohem důležitější je naučit je pracovat se zdroji, hledat a třídit informace, motivovat je k učení. A to je to, co tu děláme," říká vedoucí projektu Lukáš Šlehofer.

Už tu fintu mám

Během čtyř dnů si děti zkoušejí základní metody, jak se učit, dozvědí se, jak je používat v běžném životě, naučí se pracovat se svou pamětí a ti šťastnější a zapálenější školáci prý podle pořadatelů mohou změnit i svůj přístup ke škole. "Rodiče přistupují ke známkám jako k výplatě, ale ty by měly především sloužit k tomu, aby dětem ukázaly, kde mají mezery, a navedly je na to, na co se mají zaměřit," říká Šlehofer.

V každé "třídě" v Domu dětí a mládeže v Praze 9 sedí kolem deseti dětí. Jsou v kroužku, a přestože je léto v plném proudu, vyplňují své pracovní sešity a nadšeně se hlásí, že "už tu fintu taky vymyslely". Od března, kdy se rozběhl první kurz, rukama vyškolených lektorů prošlo téměř 400 dětí. "Většinu dětí to baví, ale vždycky se najde někdo, kdo je tady z donucení. Teď je to zrovna jedna holčička, ale kolektiv ji začíná pomalu strhávat," popisuje své zkušenosti mladá lektorka Alena Hauptmanová.

Někdo radši poslouchá, jiný vypisuje

Kupodivu nadšeně školáci vypadají i o hodinu později, kdy v srpnovém horku běhají se zápalem po zahradě a pomocí paměti "zneškodňují" útočící brouky. "Musí si zapamatovat čísla nakreslených brouků a tím je zabijí. Pokud ale rozklíčují systém, budou mít ulehčenou práci, poběží rovnou na správné místo a tolik se nenaběhají," vysvětluje Hauptmanová.

Je ale vůbec možné naučit někoho dobře se učit? Podle Šlehofera je problém, že každý se někdy učil a myslí si, že je na tuto oblast odborník. "Práce s pamětí a ukládáním informací je věda, která má své zákonitosti. Navíc nejsme konkurence škol, naopak chceme práci s dětmi ulehčit," dodává.

Každé dítě má totiž jiný způsob učení a je na rodičích a učitelích, aby mu ukázali cestu, jak svůj talent nejlépe rozvine. "Některé děti si potřebují podtrhávat a zvýrazňovat text, jiné mají hudební paměť a raději si čtou nahlas, pouštějí si dokumenty," vyjmenovává Hauptmanová. Podle ní si dítě samo vybere, co mu nejlépe vyhovuje.

Lepší referáty = lepší známky

Překvapivě dvě třetiny dětí hodnotí svůj čas strávený v kempu pozitivně - prý se lépe připravují na písemku, dělají lepší referáty a vědí, jak se začít učit. Otázkou je, zda se ale do kurzu nehlásí převážně děti, které již kladný vztah ke škole a učení mají, děti, které se neučí jen kvůli rodičům. Potvrzuje to i desetiletý Kuba, jehož největší motivací je mít samé jedničky i ve vyšších třídách. "Chci jít totiž na gympl, a to by se špatnýma známkama nešlo," má jasno již ve třetí třídě.