Masarykova univerzita vystoupila proti Liškově reformě

Druhá největší univerzita v zemi se připojila k takzvanému hradeckému prohlášení. Akademický senát Masarykovy univerzity tak odmítá způsob přípravy Bílé knihy terciárního vzdělávání. On-line deníku TÝDEN.CZ to potvrdil předseda akademického senátu Masarykovy univerzity v Brně Filip Křepelka.

"Rozhodli jsme se tak včera na zasedání proto, že souhlasíme s veškerou kritikou," řekl Křepelka on-line deníku TÝDEN.CZ. 

Akademické senáty se připojují k hradeckému prohlášení vysokých škol, kde univerzity žádají, aby příprava věcného záměru zákona byla podrobena veřejné diskusi za široké účasti akademické obce. A aby byla průběžně informována i široká veřejnost. Vadí jim především snadná zneužitelnost, kdy se omezením samosprávy vysokých škol dává prostor pro prosazování politických a ekonomických zájmů.

Přípravy jsou nedemokratické 

Reformu vysokých škol, kterou navrhuje dokument Bílá kniha, považují akademici z Masarykovy univerzity za nedemokratickou. "Je to nebezpečný materiál pro celé vysoké školství, ohrožující jeho demokratický charakter," zní v hradeckém prohlášení. Ministr školství Ondřej Liška totiž v Bílé knize mění způsob vedení škol. Dnes volí rektora školy a děkany fakult akademický senát, nově by se však na výběru podílela správní rada, která by také více dohlížela na rozpočet školy.

ČTĚTE TAKÉ: Přehodnoťte reformu vysokých škol, žádá kardinál Vlk
                        Karlova univerzita jde ostře proti Liškově reformě

Připravovanou reformu vysokého školství odmítají například také akademický senát ČVUT, Filozofická fakulta Univerzity Hradec Králové a v neposlední řadě největší univerzita v České republice Karlova univerzita a Česká konference rektorů. Také kardinál Miroslav Vlk se ohradil proti přípravě Bílé knihy. Pozadu nezůstala ani Akademie výtvarných umění.

Vláda schválila Bílou knihu v lednu 

Dokument Bílá kniha, který slouží k vytvoření záměrů zákona o terciárním vzdělávání, prošel rok trvající veřejnou diskusí. Konečnou verzi schválilo ministerstvo loni v prosinci. O měsíc později návrh schválila vláda. Dokument počítá mimo jiné se zapojením soukromého sektoru do správních rad škol. To by prý mohlo přinést školám finance stejně jako školné, kterému by měl předcházet propracovaný systém grantů a studentských půjček. Reforma chce také přenést na univerzity větší odpovědnost za jejich vnitřní záležitosti.

Foto: ČTK