Ministerstvo školství zahájí příští týden průzkum, v němž bude zjišťovat názory vysokoškoláků na placení studia. Dotazník přitom dostane 56 tisíc studentů. Řekl to Petr Matějů, který na ministerstvu připravuje reformu vysokých škol. Výsledky výzkumu by měly být známy v listopadu, úřad chce podle nich připravit zákon o finanční pomoci studentům.
Výzkum bude zjišťovat, jak vysoké jsou náklady na studium a kde na něj mladí lidé získávají peníze. Dále chtějí odborníci zjistit, kde a jak při studiu mladí lidé bydlí, kolik času jim zabere dojíždění a zda mají při škole čas si ještě přivydělávat na brigádách. Výzkumníky také zajímá, co si studenti myslí o různých stipendiích a půjčkách na studia a jak se staví ke školnému.
ČTĚTE TAKÉ: Školné: sliby versus činy zelených a lidovců
"Osloveno bude 46 tisíc studentů druhých a vyšších ročníků a asi 10 tisíc studentů prvních ročníků. Všichni budou náhodně vybráni z matriky studentů," uvedl Matějů. Při zářijových zápisech dostanou na studijním oddělení vybraní studenti obálku, kde bude internetová adresa s online dotazníkem. Úspěch podle Matějů bude, když odpoví 15 tisíc lidí.
Výsledné množství dat si nechá ministerstvo zpracovat od soukromé firmy, peníze na to čerpá z EU. Výzkum mezi studenty přitom navazuje na podobně rozsáhlé dotazování mezi akademiky. S tím začalo ministerstvo v květnu, plánovalo přitom oslovit všechny pedagogy na VŠ, tedy asi 24 tisíc lidí. Výsledky tohoto průzkumu mezi akademiky budou zveřejněny na začátku září. Podle jejich připomínek chce ministerstvo připravit reformní zákon o vysokých školách. Dalším projektem má být i dotazování mezi firmami a úřady na úroveň absolventů univerzit.
Naopak změny ve vysokém školství navržené Karlovou univerzitou nehodlá výzkumný tým Petra Matějů vůbec zohlednit. Akademici z si totiž stěžovali, že s nimi ministerstvo o reformě málo diskutuje, vypracovali proto vlastní návrh reformy. Nyní jej upravují spolu s dalšími vysokými školami, výsledky chtějí zveřejnit na podzim. "Ne, absolutně k tomu přihlížet nebudeme, je to nekonzistentní materiál," sdělil Matějů.
První návrh reformy vysokých škol připravilo MŠMT loni na jaře, sklidilo za něj však množství kritiky. Školám se nelíbil třeba navržený způsob financování, změny v obsazení správních rad vysokých škol a také předpokládaná užší spolupráce se soukromým sektorem. Po pádu vlády pak bývalý ministr školství Ondřej Liška práce na novém zákonu pozastavil.
Sociální demokraté již dříve navrhli, aby na financování studia mohli studenti využívat i stavební spoření. Návrh sice sněmovna schválila, ale Senát ho zamítl. Nyní bude záležet na poslancích, zda jeho veto přehlasují.
Foto: archiv TÝDNE
