Česká školní inspekce nedávno odhalila alarmující trend v mateřských školách. Učitelky v nich musejí bojovat se zvyšující se agresivitou dětí, krádežemi, šikanou i kouřením. "Děti jen napodobují rodiče a to, co vidí kolem sebe," říká v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ Eva Lenčéšová, učitelka mateřské školy v Chomutově. O předškoláky se stará už 23 let a loni vyhrála anketu Zlatá mateřinka o nejlepšího učitele mateřské školy. Jaký má na tyto nešvary recept?
Setkala jste se během své praxe s tím, co vypozorovala Česká školní inspekce?
Teď si nemůžu stěžovat, protože mám úžasnou třídu a od září jsem nemusela zasahovat do nějakého ubližování. Ale je fakt, že minulý rok tomu tak nebylo, byly děti, které si hodně ubližovaly. Myslím, že je to výchovou z domova. Zpráva inspekce mě docela šokovala. S kouřením a šikanou jsem se snad za celou praxi nesetkala. Děti nevědí, co je to šikana, tomu nevěřím. Napodobují rodiče a to, co vidí okolo sebe.
Zmínila jste se, že jste měla ve třídě děti, které si ubližovaly. O co tedy šlo?
Děti byly doma bity, bylo jim ubližováno, vulgárně se s nimi doma mluvilo. A ty děti to přenášely do mateřské školy. Za celý rok jsem jim nemohla vysvětlit, že to není to správné. Třeba to na chviličku pochopily, ale pak zase viděly maminku, kterou milují, i když jim ubližuje, a stejně si z ní vzaly špatný příklad. Děti berou rodiče jako modlu a berou si z nich vzor. A jestli je dobrý nebo špatný, to už záleží na rodičích.
Inspekce poukázala na to, že se situace ve školkách zhoršuje. Čím myslíte, že to je?
Rodiče na děti nemají vůbec čas. Nejen, že se děti k sobě neumějí chovat, ale ani neumějí mluvit. Když jsem začínala, měla jsem třeba dvě děti s logopedickou vadou ve třídě 35 žáků. Teď to mám opačně, dobře mluvící děti hledám ve třídě lupou. Je to jedno s druhým. Rodiče s dětmi nemluví, nevysvětlují jim, co je a není správné.
Co byste doporučila svým kolegům a kolegyním, kteří se potýkají s problémovými dětmi?
Dětem se musí ukázat správný vzor. My to děláme tak, že hrajeme situační scénky. Hrajeme si, co je špatně, a to, co je dobře. Děti si to mohou vyzkoušet a vzít si správný příklad.
A jak zapracovat na rodičích?
Je potřeba se zaměřit na to, aby se rodiče otevřeli učitelkám. Já například s kolegyněmi pořádám víkendové shledání rodičů na horách. Vždy je motivováno jinak, naposledy jsme dělali betlémský příběh a vše se točilo kolem Vánoc, ale dělali jsme i draky, indiány. Je to cesta, jak rodiče blíž poznáme, oni se nám víc otevřou a my jim pak můžeme poradit nebo ukázat, jak si s dětmi správně hrát. Kolikrát totiž mají rodiče problém, ale bojí se nám ho říct mezi dveřmi, když ve spěchu přivedou dítě do školky.
A může nějak pomoci ministerstvo školství?
Bylo by dobré, kdyby nám nezvyšovalo kapacitu tříd. Když máte sama ve třídě 25 žáků a jsou mezi nimi problémové děti, tak už je to znát. Musíte se věnovat především jim a ostatní tím trpí.
