Výtka
Schwarzenberg: Neodškodnění sterilizované Romky? Ostuda

Romové se většinou do základní školy nedostanou (ilustrační foto).

27.02.2012 12:20 Aktualizováno 27.02. 17:29

Komisař pro lidská práva Rady Evropy Thomas Hammarberg odsoudil segregaci romských dětí ve školství v Česku a dalších zemích. Ve zprávě, kterou zveřejnil ve Štrasburku, vyzval evropské země k nápravě. Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg za ostudu označil to, že ČR neodškodnila nuceně sterilizované Romky, což komisař rovněž zmínil. Podle ministra by bylo rovněž dobré, aby se proti diskriminaci Romů ozývali i jiní ministři.

Schwarzenberg kritizoval kromě nucené sterilizace to, že je stále moc romských dětí posíláno do zvláštních škol. "To je prostě diskriminace... Tady musíme zjednat nápravu, o tom nebudiž nejmenších pochyb," řekl. "Bylo by dobré, kdyby se také jiní členové vlády k tomu ozývali místo toho, aby jenom volali po větším nasazení pořádkových sil na Šluknovsku a podobně," řekl.

Podle české vládní zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové se i přes dlouhodobou kritiku situace v ČR zatím příliš nemění a je nutné začít prosazovat návrhy ke zlepšení, které už schválila vláda.

V Česku je podle Hammarbergovy zprávy i přes školský zákon z roku 2004 nepřiměřeně vysoký počet romských dětí, které jsou umísťovány do zvláštních škol. Podle odhadů je takto s odůvodněním menší duševní schopnosti oddělováno od ostatních žáků 30 procent romských dětí, zatímco u neromského obyvatelstva jsou to jen dvě procenta.

Podobná praxe je i v některých dalších evropských zemích. Někde také existují v základních školách oddělené učebny pro romské děti či jejich oddělené umístění v rámci třídy. K segregaci vede podle zprávy známého švédského ochránce lidských práv i to, že někteří neromští rodiče berou své děti ze tříd, ve kterých jsou romské děti.

Podle vyhlášek ministerstva školství od letošního školního roku mají v Česku do praktických škol chodit jen děti s lehkým mentálním postižením. Jejich rodiče k tomu musí dát informovaný souhlas. Vládní zmocněnkyně podotkla, že se lehké mentální postižení ale často zaměňuje se sociálním znevýhodněním. "Situace se bohužel nemění. Česko by mělo dělat víc, než dosud dělá," řekla Šimůnková.

Hammarberg odsoudil všechny projevy segregace, tedy oddělování romských dětí od ostatních žáků. Vyzval, aby se proti tomuto jevu přijala ve školství zemí Rady Evropy jasná a měřitelná opatření. Upouštění od segregace musí být provázeno nezbytnou pomocí romským dětem, aby byly s to se integrovat do běžných tříd a absolvovat řádnou školní výuku.

Podle vládní zmocněnkyně je nutné začít prosazovat jednotlivé kroky strategie boje proti sociálnímu vyloučení, kterou loni přijala vláda. Jedním z nich je posílení předškolní přípravy. Například děti z ghett by tak měly získat dovednosti a návyky, aby zvládly nástup do běžné školy a výuku. V tom by jim pak měla pomoci i asistence. Peníze na financování praktických škol by se měly přesunout do těchto služeb.

Hammarbergova zpráva také tvrdí, že násilí proti Romům se rozšířilo v Evropě po roce 1989 a že v posledních letech se výrazně zvýšil počet vážných případů, které mají na svědomí extremistické skupiny. V této souvislosti hovoří i o ČR. "Hlášeny byly kolektivní násilné činy proti Romům například v Česku a Maďarsku," uvedl komisař.

V Česku naposledy v noci na neděli hodili dva neznámí muži několik zápalných lahví na ubytovnu v Aši, kde bydlí i Romové. Vládní zmocněnkyně čin dnes odsoudila. U ČR komisař také připomněl nucenou sterilizaci některých romských žen v minulosti. Vládní rada pro lidská práva kabinetu doporučila, aby stát ženy odškodnil. V podkladech se objevila částka 300 až 400 tisíc korun. Šimůnková považuje návrh za velký úspěch. Vláda by ho mohla projednat za několik měsíců.

Podle šéfa české diplomacie je ostuda, že se v České republice o odškodnění diskutuje. "To je zmrzačení, nic jiného...To měl stát dávno odškodnit," řekl Schwarzenberg v Bruselu, kde se účastnil zasedání ministrů zahraničí zemí EU.

Česko už v listopadu 2007 prohrálo u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku spor s 18 mladými Romy z Ostravska. Podle rozsudku republika přeřazením romských dětí do zvláštních škol porušila jejich právo na vzdělání a diskriminovala je.