Téměř 30 procent Čechů považuje úroveň českých základních škol za špatnou, přibližně dvě pětiny ji označily za dobrou. V kritičtější skupině převažují lidé s vysokoškolským vzděláním a studenti. Celkově z výsledků vyplynulo, že Češi jsou v hodnocení českého školství nejednotní.
"O dobré úrovni (českých základních škol) jsou přesvědčeni zejména lidé, co nemají děti. Asi ještě nemají zkušenost," poznamenal Tomáš Macků ze společnosti Ipsos při prezentaci výsledků průzkumu pro Business Leaders Forum.
Poměrně vyrovnaný byl podíl pozitivních a negativních odpovědí na otázku, zda české školství obecně směřuje správným směrem a zda se stát snaží kvalitu vzdělávání zvyšovat. Devětatřicet procent Čechů si nemyslí, že by se tuzemské školství ubíralo správným směrem, kladně na tuto otázku odpovědělo 32 procent. Mezi těmi kritičtějšími opět převažovali studenti a vzdělanější lidé.
Více než polovina Čechů uvedla, že nejdůležitějším úkolem učitele na základní škole je předávání vědomostí. S 28 procenty odpovědí s velkým odstupem skončily za touto rolí "umožnění rozvoje žáků" a "výchova člověka odpovědného ke svému okolí". "Ten odskok vědomostí od výchovy člověka je obrovský. Lidé přitom mohli vybírat ze tří možnosti, takže by se dalo očekávat, že to bude blíže sobě," podotkl Macků.
Spíše tradiční přístup k výuce se projevil také v postoji k formám hodnocení ve škole. Jednašedesát procent lidí by zvolilo klasické známkování od jedničky do pětky, častěji jsou mezi nimi lidé se základním a středoškolským vzděláním. Čtvrtina uvedla, že by preferovala slovní hodnocení na prvním stupni s přechodem ke známkám na druhém stupni. Pouze necelé desetině respondentů by se líbilo výhradně slovní hodnocení během celé základní školy.
Průzkum se uskutečnil v květnu formou online dotazování reprezentativního vzorku asi tisícovky respondentů od 18 do 65 let.
