Učitelé středních škol zaznamenali v uplynulém školním roce zvýšené riziko projevů agresivity mezi žáky. Studenti podle nich také mají nižší zájem o budování kvalitního prostředí ve školách. Učitelé středních škol jsou nejméně spokojenými pedagogy ze všech hodnocených částí vzdělávacího systému. Vyplývá to z výroční zprávy České školní inspekce. Na střední školy podle ní negativně dopadly úspory ve státním rozpočtu. Náklady školám zvýšila nová podoba systému státních maturit. Učitelům mírně vzrostl průměrný plat, uvádí zpráva.
Spokojenost středoškolských pedagogů se oproti předchozímu školnímu roku výrazně snížila. Kromě narůstající agresivity studentů trápí učitele nespokojenost s materiálním a technickým vybavením škol. Inspekce letos navštívila především školy, které poskytují odborné vzdělávání.
"Lze tedy usuzovat, že situace v těchto školách je ve srovnání se školním klimatem v gymnáziích méně příznivá," uvádí zpráva inspekce.
Dobrá atmosféra? Na třetině kontrolovaných hodin
Dobrá pracovní atmosféra panovala přibližně ve třetině navštívených vyučovacích hodin. Daří se ji vytvářet zejména mladším kvalifikovaným učitelům. Příznivější klima a vyšší zájem o vzdělávání byly zjištěny zvláště tam, kde obsah učiva respektoval souvislosti mezi předměty a propojoval učivo s příklady "ze života".
Na střední školy v minulém školním roce dopadly rozpočtové škrty, kterými se vláda snaží bránit dopadům pokračující ekonomické recese. V meziročním srovnání poklesla dotace na žáka ze státního rozpočtu o 5,5 procenta. Rozpočty škol zatížila nová podoba státní maturitní zkoušky až o 745 korun na jednoho studenta, což podle zprávy ČŠI školy ani inspektoři nehodnotili pozitivně. Původní záměr školského zákona počítal s náklady na maturity ve výši přibližně 55 milionů korun ročně, skutečné náklady však v roce 2010 dosáhly částky zhruba 300 milionů.
Pozitivním zjištěním inspekce byl nárůst průměrného platu, který byl zajištěn mimo jiné i snížením počtu týdenních nadúvazkových hodin. Střední školy využily také možnosti dofinancování z projektů evropských strukturálních fondů. Negativem je naopak další pokles využívání kapacity škol a pokles výdajů na jednoho žáka, uvádí inspekce ve výroční zprávě.
Nadprůměrné využívání kapacit v odborném vzdělávání bylo zjištěno v kraji Vysočina (90 procent) a Královéhradeckém kraji (87 procent). Podprůměrné využití inspektoři zaznamenali v Olomouckém kraji (přibližně 53 procent). V kategorii gymnázií byl zjištěn průměrný podíl využití kapacity 81 procent. Podle inspekce byl nejvyšší v Jihomoravském kraji (asi 97 procent), nejnižší byl ve Zlínském kraji (zhruba 58 procent).
