Soud zprostil "Magora" Jirouse obvinění z roku 1973

Nejvyšší soud po 38 letech zrušil rozsudek v případě básníka Ivana Martina Jirouse a tří dalších literátů, odsouzených komunistickou justicí za výtržnictví. Všechny je tím zprostil obvinění. V roce 1973 dostali muži tresty vězení od osmi do 12 měsíců za to, že v jedné z pražských hospod zpívali píseň namířenou proti Rusům, komunistům. Navíc urazili bývalého majora Státní bezpečnosti, který je vyzýval, aby svého jednání zanechali.

Kauza je jednou z nejstarších, kterou se Nejvyšší soud ve své novodobé historii zabýval. Stížnost ve prospěch všech čtyř mužů podal k soudu před časem ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.

Žádný z literátů se jednání neúčastnil. Podle spisu si 28. července 1973 zašli na pivo do hospody Na nábřeží v Trojické ulici v Praze a zpívali píseň s textem Zahnat Rusy-vrahy do pekel, kam patří. "Vedle od stolu se ozval nějakej chlápek, že jsme špinaví vlasatci. My jsme mu řekli ‚Ty seš zase holohlavej bolševik‘," popsal kdysi událost Jirous.

Poté ještě básník prokousal do výtisku Rudého práva díru, prostrčil jí hlavu a prohlásil: "Dnes jsem snědl Rudé právo, takhle jednou sežereme bolševiky." Ukázalo se, že neznámý muž je major Státní bezpečnosti ve výslužbě. Na čtveřici antikomunistů zavolal policii. Čtveřice nejprve dostala tresty od 13 do 18 měsíců vězení. Odvolací soud je následně částečně zmírnil.

K vězení navíc psychiatrická léčba

Podle původního rozhodnutí soudu z roku 1973 Jirous dostal deset měsíců. K osmi měsícům byli odsouzeni spisovatel Jiří Daníček s literátem a výtvarníkem Eugenem Brikciusem. Překladatel a první polistopadový primátor Prahy Jaroslav Kořán byl potrestán ročním vězením. Jirous a Daníčkem měli navíc soudem nařízenou psychiatrickou léčbu.

Podle předsedy senátu Nejvyššího soudu Františka Hrabce soudy v minulosti rozhodovaly o kauze ovlivněny tehdejší atmosférou normalizace v Československu. Hlouběji přitom nezkoumaly, zda mělo jednání čtveřice skutečně povahu projevu nenávisti k ruskému národu, nebo zda literáti jednali v reakci na okupaci země vojsky Varšavské smlouvy.

Tresty byly podle soudce nepřiměřené

Incident se stal krátce před pátým výročím příjezdu cizích vojsk do ČSSR, upozornil soudce. Podle Hrabce je nepochybné, že se básníci v hospodě chovali nepřístojně. Podle spisu hlučeli, pokřikovali, bouchali do stolu a obtěžovali tak ostatní.

"Formální znaky trestného činu výtržnictví tam skutečně naplněny byly, protože nelze připustit porušování veřejného klidu a pořádku obdobnými nepřístojnostmi," zdůraznil předseda. Zároveň ale upozornil, že za to měly být vyneseny přiměřené tresty, které by byly maximálně podmíněné. Pokud by se tak stalo, NS by se dnes věcí vůbec nezabýval.

Odsouzení v roce 1973 bylo prvním z několika Jirousových politicky podbarvených trestů. Celkem strávil v komunistickém vězení více než osm let. Když byl na svobodě, patřil k předním osobnostem českého uměleckého undergroundu. Pozdější tresty mu totalitní justice vyměřila například za uměleckou činnost se skupinou Plastic People of the Universe, za vydávání časopisu Vokno a za další aktivity v neoficiální kultuře.