Spočítáno: Češi zaplatí za brexit 2,5 miliardy korun

Odchod Velké Británie z EU bude znamenat i výrazné zvýšení příspěvku jednotlivých států do rozpočtu unie. Brexit se nejvíce dotkne Nizozemska, Švédska, Německa a Rakouska, se zvýšenými platbami ale musí počítat i Česko.

Tvrdí to alespoň nová, široce citovaná studie berlínského Institutu Jacquese Delorse. Podle jejích autorů budou muset státy EU pod odchodu Britů platit v průměru do společné unijní kasy na čistých příspěvcích o osm procent navíc. Velká Británie totiž v posledních dvou letech dávala do rozpočtu EU o 10 miliard eur víc, než z něj naopak dostávala. A pokud bude chtít unie do budoucna zachovat svá rozpočtová pravidla, o britský příspěvek se budou muset podělit další státy.

"Brexit bude znamenat šok zejména pro čtyři země," uvedl Jörg Haas z Delorsova institutu v Berlíně. Nizozemci si ročně připlatí 761 milionů eur, což znamená zvýšení jejich dosavadního čistého příspěvku o hrozivých 17 procent. Na druhém místě figuruje Švédsko, které musí počítat s 16procentním zvýšením, vyčísleným na celkových 500 milionů eur. Třetí jsou Němci; ti budou muset zvýšit svůj čistý příspěvek do EU o 3,5 miliardy eur a zaplatit tak oproti dnešku o 15 procent navíc. Čtyřku zemí, které nejvíce doplatí na brexit, uzavírá Rakousko. Rakušany čeká zvýšení celkového čistého příspěvku o 14 procent, tedy o 394 milionů eur.

I když se nárůst plateb týká i České republiky, celkově patří Česko ke státům, které by z tohoto pohledu měl brexit bolet nejméně. Příspěvek Čechů do rozpočtu EU se podle studie zvýší o 89 milionů eur (2,45 miliardy korun), což je zvýšení o 6,2 procenta. Menší procentuální nárůst čistého příspěvku kvůli brexitu studie přisuzuje už jen Irsku (5,8 procenta), Maltě (6 procent) a Kypru (6,1 procenta).

Zejména v Rakousku se kvůli očekávanému zvýšení plateb do rozpočtu EU začíná hlasitě mluvit o tom, že by se způsob financování unie měl radikálně změnit. Zástupci Delorsova institutu však upozorňují, že mnozí "čistí plátci" zároveň nejvíc profitují z volného unijního trhu. Příkladem může být právě Rakousko, jehož investice v Česku a dalších postkomunistických státech se mnohonásobně zhodnotily. A řada rakouských firem, zejména bank, na rozšíření EU vydělala miliardové částky.

Přesto se podle některých odborníků dá očekávat, že odchod Británie z EU tak jako tak povede ke změně rozpočtových pravidel v unii. "Některé výdaje EU zejména v oblasti agrární politiky a regionálního rozvoje už nepřinášejí žádnou přidanou hodnotu," uvedl šéf berlínského Info-Institutu Clemens Fuest.