21. duben 1913: Učitelé důrazně vyzvali vládu i poslance ke zvýšení zoufale bídných platů ve školství.
Předáci učitelských organizací si dali schůzku v pražské Plodinové burze, aby vyjednali společný postup vůči vládě a parlamentu a vynutili si zvýšení platů. O setkání informovaly Národní listy v pondělí 21. dubna 1913.
Vládo, vykonej svoji povinnost!
Učitelstvu se nikdy nedařilo dobře, ačkoliv dnešní kantoři rádi vyprávějí, jak úžasné postavení i plat měli jejich předchůdci v době první republiky či za monarchie. "Tlumočeno rozechvění a roztrpčení všeho českého učitelstva nad tím, jak se postupuje v otázce úpravy platů, všemi rozhodujícími činiteli již před lety uznanou za neodkladnou," referoval o mítinku zpravodaj Národních listů. Jak tedy vidno, učitelé byli v obdobné šlamastyce jako jejich dnešní následovníci. Vláda i parlament kantorům stále slibovala a slibuje zásadní zlepšení životních podmínek, nicméně skutek takříkajíc utek. "Vytknuto, že na žádné straně, ani u poslanců, ani u vlády, není dosti upřímné vůle pomoci strádajícímu učitelstvu," konstatovaly Národní listy staré právě sto let.
V rezoluci, kterou shromáždění přijalo, bylo mimo jiné ostře řečeno: "Voláme nejdůtklivěji k poslanectvu, voláme k vládě, aby tak ihned učinily alespoň v zájmu kulturního rozvoje národního. Chcete-li od učitelstva, aby konalo velikou a zodpovědnou povinnost ke škole a k národu, vykonejte konečně jednou také vy svou povinnost k učitelstvu!"
Extrémní bída venkovského kantora
Závěrečný dokument také kritizoval postavení, v jakém se nacházejí kantoři na venkově. Poslanci agrární strany totiž požadavky učitelů na zvýšení platů důrazně odmítali, z čehož vyplývá, že před sto lety vůbec neplatilo, že učitel patřil vedle starosty a faráře k vesnické honoraci. "Odsuzujeme také stanovisko poslanců velkostatkářských, kteří nepokládají učitelstvo za stav, kterému by bylo třeba ze všech ostatních nejdříve úpravy jeho existenčních poměrů, ač všecka občanská veřejnost uznává, že učitelstvo nejvíce trpí."
Mzda venkovského učitele činila před sto lety 700 až 1000 korun ročně, tedy asi 58 až 83 korun měsíčně. Právě tolik si ovšem vydělal i pomocný pražský dělník v některé z četných fabrik. Kvalifikovaný dělník měl pak mzdu skoro dvojnásob vyšší. Polední menu v pražské restauraci přitom stálo jednu korunu, kilogram tvarůžků v koloniálu taktéž jednu korunu, litr moravského červeného vína 75 haléřů, kilogram polského salámu 2 koruny, kilogram vepřové kýty 1,70 koruny a Odkolkův pecen chleba 30, 56 nebo 90 haléřů dle velikosti.
