Očima Martina Zemana
Tichý spojenec komunistů? Nečasova vláda

Agentura AP si minulý týden povšimla, a považovala za záhodné informovat o tom světovou veřejnost, že česká vláda vzdala svůj plán dosáhnout soudního zrušení tuzemské komunistické strany. "Na rozdíl od mnoha dalších komunistických stran ve východní Evropě, které se zapojily do levicového proudu, česká komunistická strana si udržuje své původní tvrdé pozice. Což někteří považují za hrozbu pro demokracii v České republice," neodpustila si upozornit agentura AP a připomněla, že historicky mají čeští komunisté na svědomí stovky justičních vražd.

Ačkoli je tón agenturní zprávy věcný, přesto musí u zahraničního čtenáře vyvolat dojem, že se Češi zbláznili, když si - na rozdíl od ostatních postkomunistických zemí - pěstují totalitní relikt. Němci se po válce nacistů zbavovali. A Češi?

Expertní komise ministrovi vnitra Janu Kubicemu nedoporučila podnikat kroky k likvidaci českých komunistů. To je rozumné. Je jistě pravda, že česká rudá partaj se od předlistopadové minulosti téměř neodstřihla. Pravdou ovšem rovněž je, že strana už dvaadvacet let legálně funguje i v demokratických poměrech, a tudíž je absurdní ji nyní začít potápět. Je pozdě.

Problém ale tkví v něčem úplně jiném, což zahraniční média (naštěstí, ostuda by byla ještě větší) nevidí. Nečasova vláda je totiž tichým spojencem KSČM. A existují na to i čísla. Poslední průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění ukázal, že klesá podíl lidí, kteří pokládají demokracii za lepší způsob vlády než předlistopadovou totalitu. Nyní už je to jen 42 procent lidí, loni to bylo 49 procent. Na přímou otázku, zda by dali přednost autoritativní vládě, kývlo 24 procent lidí, tedy čtvrtina populace.

Jistě, svoji roli v tom sehrává fakt, že totalitní poměry jsou už téměř čtvrtstoletí passé a lidská paměť je krátká. Mnohem důležitějším faktorem je ale mizerná úroveň v podstatě všech aktérů na tuzemské politické scéně. Vláda se od samého počátku zaklíná bojem proti korupci, a sama se pak potýká s jednou korupční kauzou za druhou. A aféry "řeší" tím nejtrapnějším způsobem - vzkazuje veřejnosti, že se nic neděje. Právě probíhající soud s Vítem Bártou a Jaroslavem Škárkou je jen střípek nehezké mozaiky. Je tu řada dalších podezření, která se tak nějak ztrácejí v mlze. Je tu trapný boj o ovládnutí pražského vrchního státního zastupitelství, v němž už nelze věřit ani jedné ze stran. Atd. atd...

Z toho všeho čeští rudpartajníci samozřejmě tyjí. Komunisté se už stali druhou nejdůvěryhodnější parlamentní stranou, když jim důvěřuje třicet procent Čechů.

Za pár měsíců už to budou dva roky, co se vládního kormidla ujal Petr Nečas a jeho tým. Tehdy se komunisté těšili důvěře necelých pětadvaceti procent veřejnosti a byli až pátí. Jejich rostoucí obliba je bohužel jedním z hmatatelných plodů, které Nečasův kabinet vydal.