U břízek, kde leželo Jakubovo tělo, je poutní místo

Svíčka, květiny, ušlapaná tráva kolem a opodál pár suchých větví. Ani kolem druhé hodiny odpolední nejsme na místě sami. Tady se deviant Antonín Novák zbavil těla devítiletého Jakuba Šimánka.

"Jsem tady se synem také proto, aby si uvědomil, jak je nebezpečné mluvit s cizími lidmi," zmíní táta, který se na improvizovaný památníček přišel podívat se svým potomkem. "Vždyť je v jeho letech. Mělo by to být pro všechny memento," dodal a tiše zmizel.

Za smutným příběhem o dětské důvěře napsal tragickou tečku sobotní nález těla devítiletého Jakuba Šimánka z Havlíčkova Brodu. Bez známky života ležel na železničním náspu tři a půl kilometru od parku Budoucnost v centru města. Právě tam se Jakub čtvrtého května setkal se svým vrahem.

ČTĚTE TAKÉ: Jakub, proč on? ptají se spolužáci

Tragédii připomíná vlající černý prapor na škole V Sadech. Od neděle bude napořád jedna židle ve 3. D prázdná. Vchod do školní budovy je jen pár desítek metrů od hřiště v centrálním parku Budoucnost, kde si osudného čtvrtého května Jakub hrál.

"Hele, tady je černý prapor," vykřikl jeden ze školáků, když vyběhl z budovy. "Já jsem s ním chodil do školky, znám ho," říká Patrik. Skupinka malých chlapců se kolem diktafonu rozrůstá. "Doma nám říkali, ať si dáváme pozor," dodává Patrik a ostatní mu přitakávají. "My se vás nebojíme, když je nás hodně," odpovídá statečně na dotaz, proč se dal do řeči s úplně cizím člověkem.

Místo vzpomínek na Jakuba pak ucedí mezi zuby několik otrávených poznámek o tom, že museli do školy, i když byla učitelská stávka. "Některý školy mají volno, ale my ne. Kdybych mohl být doma, tak pařím na počítači," uzavřel debatu devítiletý Vašek.

Právě záliba v počítačových hrách se stala osudnou i Jakubovi. Třiačtyřicetiletý sexuální deviant Antonín Novák ho před měsícem lákal "na počítač" k sobě domů a uspěl. "Někdo ho odvedl z parku, nalákal ho snad na počítače, co jsem slyšel, a pak ho znásilnil a zabil," má jasno čtrnáctiletý Honza. "Jestli myslíte toho Šimánka," dodává.

K TÉMATU: Smrt Jakuba: pochybila slovenská policie?

Krátká "známost" skončila pro oba na náspu u trati pár kilometrů od místa prvního setkání. Tři sta metrů vzdušnou čarou přes pole je vesnička Horní Papšíkov. "Vůbec nám není jasné, jak ho tam dostal," odpovídá zprvu trochu opatrně čtveřice místních rokující u plotu, které se ptáme na cestu k místu hrůzného nálezu.

"Teď se tady o tom zrovna bavíme," vtahují nás po chvíli do hovoru. "Tehdy bylo hezky, ve dne by si to určitě nedovolil," odhadují lidé z Papšíkova vrahovy myšlenky. "Je to divné taky proto, že to je oblíbené místo pejskařů," pozastavují se nad tím, že tělo za pětatřicet dní nikdo neobjevil. "Cestička vás tam dovede, je tam svíčka. Já jsem tam nesla kytičku, je to děsný," loučí se s námi asi pětapadesátiletá paní.

Foto: Tomáš Nosil