Stovky lidí protestovaly v centru Prahy proti českému připojení k mezinárodní smlouvě proti šíření nelegálních kopií (ACTA). Demonstranti se sešli odpoledne na Klárově, asi 600 až tisíc lidí se pak zúčastnilo průvodu na Pražský hrad. Avizované tisícovky lidí ale nakonec na demonstraci v mrazivém počasí nepřišly. Převážně mladí lidé se na akci organizované Českou pirátskou stranou vyslovili proti smlouvě ACTA, která podle nich omezuje svobodné užívání internetu.
Pokračovaly také útoky hackerů na weby některých institucí. Hnutí Anonymous kritizující smlouvu ACTA v noci na čtvrtek ovládlo webové stránky ODS a umístilo na ně své prohlášení. Odpoledne se s potížemi znovu potýkal web Poslanecké sněmovny. Kvůli zahlcení četnými připojeními byl stejně jako ve středu odpojen pro vnější uživatele.
Odpůrci smlouvy ACTA už několik dní proti dohodě protestují na internetu. Podobně jako v dalších zemích se i v Česku odehrávají také útoky hackerů na weby státních institucí a politických stran. Na dnešek byl ale naplánován první větší protest kritiků smlouvy v ulicích.
Podle informací na Facebooku se chtělo demonstrace na Klárově účastnit až 7500 lidí, dorazilo jich mnohem méně. Podle informací policie bylo protestujících na shromáždění nejvíce hodinu po zahájení akce, tedy kolem třetí odpolední, kdy počet dosáhl přibližně 400. Důvodem slabší než avizované účasti může být i mrazivé počasí. Kromě zástupců České pirátské strany na akci přišli například i politici vládních Věcí veřejných.
Mezi demonstranty byli převážně mladí lidé, někteří z nich drželi v rukou transparenty namířené proti mezinárodní smlouvě, například "Stop ACTA", "Say no to ACTA", "Hollywood nám zákony psát nebude" nebo "Umění není děvka pro pijavice". Protest se nesl v poklidném duchu. Pochod k večeru dorazil až na Hrad, před sídlem prezidenta, který by měl v rámci ratifikačního procesu smlouvu podepisovat, dav skandoval hesla "Svobodu" a "Už jsme tady". Václav Klaus však na Hradě není, s vymknutým kotníkem pobývá na zámku v Lánech.
Cílem mezinárodní dohody, ke které se připojilo 22 unijních zemí včetně ČR, je vytvořit pravidla pro posílení dodržování práv k intelektuálnímu vlastnictví, tedy bojovat proti šíření nelegálních kopií a padělků všeho druhu, mimo jiné záznamů hudebních či filmových děl, léků, značkových oděvů, ale například i spotřební elektroniky. Podle kritiků ale umožní cenzuru internetu a omezí jeho svobodné užívání.
