Ústavní soud zamítl stížnost muže, jehož Klaus nejmenoval soudcem

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost právníka Petra Langera, jehož prezident Václav Klaus nejmenoval soudcem. Pražské soudy mu poté jako náhradu újmy způsobené Klausovým otálením přiznaly 105 tisíc korun. Podle Langera je to příliš málo, žádal 1,5 milionu korun. Podle soudní databáze ústavní soudci jeho stížnost odmítli jako zjevně neopodstatněnou. ÚS rozhodl v lednu bez veřejného jednání.

Náhradu újmy projednával v roce 2009 Obvodní soud pro Prahu 1, následující rok verdikt potvrdil Městský soud v Praze. Langer ve stížnosti poukazoval na porušení několika základních práv, například práva na rovné podmínky přístupu k voleným a jiným veřejným funkcím a právo na projednání věci bez zbytečných průtahů. Poukazoval také na "absurdně nízké finanční odškodnění".

Podle ústavních soudců však Obvodní soud pro Prahu 1 řešil případ dostatečně pečlivě. "Pokud jde o soudem přiznanou výši nemajetkové újmy, pak její odůvodnění je podloženo dostatečným způsobem, soud zejména uvedl, kterými kritérii se při stanovení výsledné částky řídil, rovněž zhodnotil i jejich dopad na stěžovatele v jeho konkrétní situaci," uvedl v usnesení soudce zpravodaj Stanislav Balík.

Langerův případ

Langerův případ je mediálně známý. Klaus jej před lety spolu s dalšími čekateli odmítl jmenovat soudcem kvůli nízkému věku. Bylo jim méně než 30 let. Někteří neúspěšní čekatelé považovali toto rozhodnutí za nespravedlivé, a tak se bránili žalobami. Vytrval však jen Langer. Nejvyšší správní soud pak zamítl Klausovu kasační stížnost a stanovil, že by prezident měl bez otálení rozhodnout o případném jmenování čekatele Langera soudcem.

Správní soud tehdy upozornil na to, že na jmenování do funkce soudce neexistuje právní nárok. Nicméně kandidáti, kteří prošli určitým výběrovým procesem, mají podle tehdejšího vyjádření soudu "legitimní očekávání, že o jejich kandidatuře bude zákonným způsobem a v rozumné lhůtě rozhodnuto". Klaus ovšem podle dostupných informací nijak nerozhodl ani po verdiktu správního soudu. Langer čekání vzdal a odešel do advokacie.

Ve sporu o náhradu újmy pražské soudy daly Langerovým argumentům za pravdu. Přiznaly však nižší odškodné, než očekával. Klaus podle Langera dlouhodobě ignoruje pravomocné soudní rozhodnutí. Za toto prezidentovo jednání prý musí stát nést odpovědnost. Podle Langera také soudy nedostatečně zohlednily důležitost a význam, který pro něj má jmenování či nejmenování do soudcovské funkce.