V první Národní potravinové sbírce vybrali Češi 66 tun potravin

Češi v první Národní potravinové sbírce v sobotu vybrali 66 tun potravin. Lidé pomáhali potřebným přímo ve svém regionu. Do organizace akce se zapojila asi tisícovka dobrovolníků, sdělila Pavlína Kalousová z pořádající platformy Byznys pro společnost, která spolupracovala s Českou federací potravinových bank. Organizátoři plánují ve sbírce potravin pokračovat.

Lidé celkem vybrali 55,5 tun potravin a firmy navíc přispěly dalšími 10,5 tun potravin, což celkem představuje 132 tisíc jídel, uvedla Kalousová. "Je to neuvěřitelný úspěch a jsem nadšena, jak velkou solidaritu vyjádřili lidé v rámci prvního ročníku Národní potravinové sbírky," zhodnotila Kalousová.

Nejvíce potravin se vybralo v Praze a Moravskoslezském kraji. Rekordní množství potravin darovali lidé v prodejně TESCO v Praze na Smíchově, kde se vybralo 1,7 tuny potravin. Potraviny darovali lidé ve prospěch potravinových bank a neziskových organizací po celé ČR.

Sbírka se v sobotu konala ve 111 obchodech po celé ČR. Zákazníci v nich mohli darovat trvanlivé potraviny potřebným v azylových domech, domovech pro seniory, dětských domovech či chudým rodinám.

Zatímco firmy darují potraviny po celý rok, Národní potravinová sbírka byla první větší příležitostí, jak mohla darovat potraviny i široká veřejnost. Počet lidí, kteří by mohli potřebovat potravinovou pomoc, stoupá. V České republice jich žije odhadem nejméně deset procent. Chudobou jsou nejvíce ohroženi senioři, matky samoživitelky, lidé bez práce a vícečlenné rodiny.

Federace potravinových bank sdružuje banky v Praze, Ostravě, Ústeckém kraji, Liberci a Plzni. První banka vznikla v roce 2006. Od té doby se shromáždilo kolem dvou tisíc tun jídla. Podle šéfa české Federace potravinových bank Fabrice Martina Plichty darů v posledních třech letech ubývá. Ročně tak potravinovými bankami proteče ani ne 200 tun potravin. Zhruba polovinu věnují výrobci, třetinu obchodní řetězce.

Darování jídla ve velkém v Česku brzdí podle pořadatelů legislativa. Firmy totiž musejí z věnovaných potravin odvádět daň z přidané hodnoty (DPH) a každou položku navíc uvést v darovací smlouvě. Zlikvidovat potraviny, kterým končí spotřeba, tak prý vyjde levněji. V řadě zemí EU jsou podle nich darované potraviny od DPH osvobozeny.