Stavba v Praze
V účetnictví tunelu Blanka jsou díry. Liší se fakturované částky

V účetnictví k výstavbě tunelu Blanka zřejmě panoval nepořádek. Vyplývá to z dílčí analýzy magistrátního odboru kontrolních činností. Podle materiálu nesouhlasí částky v seznamu dokladů k jednotlivým stavbám předloženém odborem účetnictví (UCT) a částkami vedenými odborem městského investora (OMI). Odbor investic však pochybení ze své strany odmítá. Stavba tunelu, který je součástí městského okruhu, bude stát asi 36 miliard, proti původním plánům asi o deset miliard víc, jsou přitom pochybnosti i o platnosti samotných smluv na jeho výstavbu.

"Díky uvedeným nesrovnalostem se účetnictví může jevit jako nesprávné, neúplné, neprůkazné, nesrozumitelné a nepřehledné," píše se v materiálu odboru kontrolních činností.

V dílčí zprávě kontroloři došli k tomu, že podle údajů od odboru účetnictví bylo uhrazeno Metrostavu 23,785 miliardy, zatímco podle odboru městského investora 23,368 miliardy. Stejně tak společnosti ČKD Praha DIZ, která buduje technologickou část tunelového komplexu, bylo vyplaceno dle účetního odboru 3,164 miliardy, zatímco odbor investic uvádí částku o 58 080 korun nižší. Navíc v technologické části jsou podle materiálu započítány i faktury za stavební práce.

Odbor městského investora ale nesouhlasí s tím, že by účetnictví bylo nesprávné a neprůkazné. Píše to ve své reakci na dílčí výsledky kontroly. Podle OMI odbor účetnictví provedl výběr za určité období, a to s ne úplně přesným zadáním u stavby protipovodňových opatření na ochranu Prahy. "Uvedená stavba má 11 etap a každá etapa má řadu samostatných částí. Z toho vyplývá rozdíl mezi údaji OMI a UCT," píše v materiálu reakci odboru městského investora.

Kontroloři rovněž přišli s podezřením, že "v některých případech se odbory neshodují v agendových číslech účetních dokladů, pod kterými jsou faktury vedeny v systému," píšou ve své zprávě.

U stavby se už řadu měsíců objevují problémy i s proplácením faktur za vícepráce. Situace eskalovala minulý týden, kdy Metrostav oznámil termín zastavení prací. Praha mu dluží 2,1 miliardy korun. Vedení města na to reagovalo oznámením, že smlouvy s Metrostavem jsou s největší pravděpodobností neplatné. Diskutuje se o možnosti vyřešit situaci před rozhodčím soudem.

Praha a stavební firma Metrostav chtějí o problematice tunelu Blanka jednat do pátku, kdy vystoupí se společným prohlášením. "Dohodli jsme se, že do té doby nebudeme průběh jednání komentovat," uvedl náměstek primátora Jiří Nouza (TOP 09). Už nyní je jasné, že se Praha snaží předejít zastavení stavby, kterou Metrostav avizoval na 7. prosince.

Smlouvy ke stavbě tunelu Blanka vznikly v éře primátora Pavla Béma (ODS). Stavební a technologická část měly dohromady vyjít na zhruba 25 miliard korun. Postupně se ale ukázalo, že se dílo kvůli vícepracím prodraží. Současné vedení Prahy neví, jak za takové práce zákonným způsobem zaplatit a navíc přišlo s překvapivou informací, že smlouvy patrně neplatí. Nebyly totiž součástí usnesení rady a neprojednalo je ani zastupitelstvo.

Blankou se původně měli první řidiči projet už v roce 2011, termín se ale odsunul na jaro roku 2014 a ani nyní není jasné, kdy bude největší městský tunelový komplex Evropy dokončen. Roční náklady na zastavení a konzervaci stavby odhaduje Praha na 1,6 miliardy korun.