Odešel kamarád
Říkal "Bude líp". Extajemník o posledním hovoru s Havlem

Za ztrátu kusu svého života považuje odchod bývalého prezidenta Václava Havla hudební publicista a kritik Vladimír Hanzel. Dlouholetý osobní tajemník disidenta a poté prezidenta Havla a ředitel jeho sekretariátu je přesvědčen, že motto "Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí" je stále živé. "Člověk, který má nějakou morálku, by to měl uctívat, ne se tomu smát," řekl v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ.

Jak a kdy jste se dozvěděl o smrti Václava Havla?

To jsou intimní věci, které nechci zvonit do světa. Do toho nikomu nic není. Můžu říct kdy: Bylo to v neděli dopoledne.

Fotogalerie:

Loučení s Václavem Havlem

Na co jste v tu chvíli pomyslel nejdříve?

Proběhlo mi v hlavě zrychleně 14 let, kdy jsme byli spolu skoro každý den. Od té doby mi ten film běží v hlavě pořád.

Jak jste se seznámili?

Osobně jsme se seznámili v roce 1986 v restauraci Na rybárně. Byli jsme skoro sousedé. Bydleli jsme dvě ulice od sebe. S manželkou jsme se přestěhovali do nového bytu a já jsem šel do restaurace. Vedle u stolku seděl nějaký pán s paní, moc jsem je nesledoval. Pak přišla moje manželka, a když jsme šli ven, tak mi řekla, že ten pán měl hlas jako ten Havel, co ho posloucháme ze Svobodné Evropy. Když jsem tam byl za týden, tak jsem se mu představil, byl to Havel. Pak jsme se skamarádili a už jsme se vídali často.

Co pro vás bude jeho odchod znamenat?

Obrovskou ztrátu. Byl tak neopakovatelná osobnost. Těžko se to líčí slovy. Je to prostě ztráta kusu mého života.

Jak budete na Václava Havla vzpomínat?

Samozřejmě v dobrém, jenom v dobrém. Je a bude to můj morální vzor. To, že "Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí", není vůbec k smíchu. Naopak. Člověk, který má nějakou morálku, by to měl uctívat, ne se tomu smát.

Při jaké příležitosti jste se viděli naposledy?

Určitě jsme se viděli na setkání kamarádů 28. října. Naposledy to bylo 4. listopadu, kdy slavila narozeniny jeho švagrová. Tam jsme spolu mluvili. A pak jsem s ním asi před 14 dny telefonoval. Říkal, že na tom není dobře, ale bude líp, že bychom ho pak mohli navštívit  u něj na Hrádečku.

Pochopil jste, že jeho zdravotní stav je tak vážný, že to bude vaše poslední setkání či poslední hovor?

Takový dojem jsem měl dlouhodobě. Ztrácel se před očima. Od premiéry filmu Odcházení jsme se vídali tak dvakrát měsíčně a vždycky byl takový drobnější, menší, až průsvitnější.

O čem jste při posledním setkání mluvili?

Mluvil o Knihovně Václava Havla. Chtěl, abych na tomto projektu spolupracoval.

Speciál TÝDNE: Václav Havel

Život a doba Václava Havla. Strhující příběh boje za demokracii a cesty z vězeňské cely až na Pražský hrad. Soukromé prohry a vítězství, vzpomínky těch nejbližších, desítky fotografií.

Speciál můžete zakoupit u stánku nebo v našem on-line obchodě SHOP.TYDEN.CZ

V letech 1989 až 2003 jste byl osobním tajemníkem disidenta a posléze prezidenta Havla. Pociťoval jste nějakou změnu ve vašich vztazích?

Choval se svým způsobem pořád stejně. Měl jsem k němu obrovský respekt už dřív. Byl to člověk známý po celém světě, uznávaný dramatik. Když pak byl prezidentem, tak to dovedl vždy nějak převést do humoru. Když viděl, že na něj někdo kouká s posvátnou bázní, tak si ze svého postavení sám udělal legraci.

Měli jste spolu někdy rozpory nebo neshody?

Když spolupracujete, tak je třeba se domlouvat a objeví se i jiné názory, ale nikdy nedošlo k nějaké roztržce.

Fotogalerie:

OBRAZEM: Ze života Václava Havla