Svatba rozpoutala právní bitvu mezi veřejným ochráncem lidských práv Pavlem Varvařovským a Úřadem práce, respektive ministerstvem práce a sociálních věcí. Důvodem byl případ z Hlinska, kdy úředníci neuznali stěhování za budoucím manželem jako vážný důvod pro výpověď ze zaměstnání, a snížili kvůli tomu podporu v nezaměstnanosti.
Předmětem sporu se stal případ paní I. V. z Hlinska na Pardubicku, která se rozhodla vdát a odstěhovat se za svým budoucím manželem. Tomu totiž jeho firma změnila místo výkonu práce. Dala proto v zaměstnání výpověď dohodou a zamířila na pracák, aby se zaregistrovala jako nezaměstnaná. Zde ovšem narazila.
Zákon totiž stanoví, že lidé, kteří odejdou sami bez vážného důvodu ze zaměstnání, berou pouze sníženou podporu v nezaměstnanosti. A úředníci její odůvodnění, proč opustila své pracovní místo, neuznali. Vedoucí úřadu práce jí při jednání oznámil, že její vážný důvod nespadá pod důvody uvedené zákonem, "jelikož ještě nejsou manželé a nejedná se ani o jiné vážné osobní důvody nebo důvody hodné zvláštního zřetele". Navíc ji ani nikdo nevyzval, aby doložila či prokázala vztah mezi ní a jejím budoucím manželem, ani skutečnost, že se budou brzy brát.
Paní V. se proto proti snížení podpory odvolala, ovšem marně. A to i přesto, že v odvolání uvedla opět důvod ukončení pracovního poměru a přiložila k němu kopii pracovní smlouvy svého nastávajícího.
Nezbylo jí tedy nic jiného, než se obrátit na ombudsmana, který požádal o vyjádření ministerstvo práce a sociálních věcí. "Z k odvolání přiložené pracovní smlouvy nevyplývá, že by pan V. měnil místo výkonu práce, ale že uzavřel zcela nový pracovněprávní vztah. Nutno rovněž podotknout, že stěžovatelka změnu svého příjmení (v souvislosti se sňatkem) nahlásila úřadu práce až poté, co bylo rozhodnutí o odvolání vydáno," odpověděl mu příslušný úředník.
S tím ovšem ombudsman nesouhlasí. Ministerstvo ani Úřad práce se totiž podle něj při vyřizování stížnosti dostatečně nesnažili. "Domnívám se, že správní orgán - jestliže měl pochybnosti o existenci důvodu či důvodů, které stěžovatelku vedly k ukončení pracovního poměru - se jí měl v rámci správního řízení dotázat, zda k ukončení pracovního poměru měla nějaký vážný důvod či důvody, a pokud ano, měl ji vyzvat, aby je věrohodným způsobem prokázala," domnívá se ombudsman Pavel Varvařovský. "Mám na mysli např. vyžádání potvrzení od příslušné matriky ohledně termínu svatby, vyslechnutí (či písemné prohlášení) nastávajícího manžela a případně i dalších osob (např. rodičů), aby potvrdili, či vyvrátili existenci vážného důvodu pro ukončení pracovního poměru, či vyžádání vyjádření zaměstnavatele stěžovatelky či zaměstnavatele pana V. ohledně změny místa jeho výkonu práce a podobně," dodává.
Doporučil proto ministerstvu, aby zahájilo nové správní řízení a vydal nové rozhodnutí o doplacení neprávem odepřené části podpory v nezaměstnanosti. Dále požadoval, aby byli zaměstnanci úřadu práce i ministerstva seznámeni se závěry ochránce a byli metodicky vedeni tak, aby se podobná pochybení neopakovala. Ovšem marně. Lidem proto nezbývá nic jiného, než aby podobné důvody uváděli již v textu výpovědi podepsané zaměstnavatelem. Jejich výchozí pozice při vyjednávání se stáními úředníky tak bude lepší.
| Kdy dostanete sníženou podporu |
| Jestliže někdo ukončí poměr bez vážného důvodu, náleží mu podpora v nezaměstnanosti pouze ve výši 45 procent průměrného čistého měsíčního výdělku oproti standardním 65 procentům. Protože zákon nemůže obsáhnout a vyjmenovat všechny vážné důvody, pro které zaměstnanec může sám svůj pracovní poměr ukončit, vedle výčtu některých konkrétních důvodů uznává i "jiné vážné osobní důvody, například etnické, mravní či náboženské, nebo důvody hodné zvláštního zřetele". Je pak na úřadu práce, aby ve správním řízení spolehlivě zjistil skutečný stav věci a posoudil vážnost důvodů pro ukončení pracovního poměru. |
