Věda si pohorší. Z rozpočtu dostane o 100 milionů méně

Akademie věd nečeká dramatický pokles finančních dotací ze státního rozpočtu, příští rok si však pohorší. "My bychom měli dostat o 100 milionů méně, než byl předpoklad," řekl předseda akademie Václav Pačes.

Ve srovnání s letoškem to znamená propad zhruba o 1,8 procenta. Některé programy a investice se budou muset podle šéfa akademie omezit, protože dlouhodobý výhled byl optimistický.

Podle Jiřího Rákosníka, který má v akademii na starosti finance, vydal stát v roce 2005 na vědu 16,5 miliardy korun a akademie tehdy dostala 4,4 miliardy. Loni dostali věci celkem 18,2 miliardy korun, z toho akademie 4,7 miliardy. Nejvíce vynaložil stát na vědu letos, celkem 25 miliard korun, akademie získala 5,6 miliardy, uvedl Rákosník.

Příští rok bude muset akademie 100 milionů korun ušetřit. Celkem se vědecký výzkum bude muset uskromnit o dvě miliardy, protože na něj zbude ve státním rozpočtu pouze 23 miliard korun. Přestože vláda ani parlament o státním rozpočtu na příští rok ještě nerozhodly, zdá se, že si věda rozhodně nepolepší. Reálně na tom bude v každém případě hůř než loni.

"Chápeme, že se šetří, že je třeba stabilizovat veřejné finance, proto nenatahujeme ruku nestydatě, ale snažíme se argumentovat," uvedl předseda akademie. Stát podle něj může krátkodobě trochu na vědě ušetřit, ale dlouhodobě na tom rozhodně prodělá, protože mu budou utíkat hodnoty, které se finančně jen těžko vyčíslují.

"To, co nám slibují od roku 1990, že budeme dostávat 0,7 procenta HDP, tak nebylo nikdy naplněno," dodal Pačes. Připustil však, že peněz do vědy plynulo v minulých letech stále více, protože ekonomika roste.

Vědci často poukazují na to, že se takovýmto způsobem financování výzkumu a vývoje Česko vzdaluje plnění cílů Lisabonské strategie Evropské komise i Národní politice výzkumu a vývoje. V dokumentech o přístupu ČR k obnovené Lisabonské strategii EU je stanoven cíl dosáhnout do roku 2010 soukromých výdajů na výzkum a vývoj ve výši dvou procent HDP a veřejných výdajů ve výši jednoho procenta HDP.

Evropský žebříček ve výdajích na výzkum a vývoj vede Švédsko s podílem 3,95 procenta HDP, následuje Finsko s 3,48 procenta a Dánsko s 2,62 procenta. Absolutní světovou špičkou je Izrael s téměř pětiprocentním podílem. Z mimoevropských zemí jsou vlajkovými loděmi USA a Japonsko.

Ilustrační foto: Lucie Pařízková, Karel Šanda